Duben 2010

Noci plné slavíků

27. dubna 2010 v 13:51 | Pavel Kverek

27. dubnem začínají noci slavíků. Spěchají hnízdit. Noví - i staří známí.




Z řady míst se již ozývají a bude jich přibývat. Objevil se i v Kněžmostě! Neuvěřitelné se stalo skutečností, z rohu naší zahrady po ránu zněl slavičí tlukot! Slavík přiletěl brzy ráno a ještě jednou před polednem. Ve snaze okroužkovat jej jsme však byli pomalí. Přiletěl také odpoledne, poskakoval v pergole a občas zpíval. Síť na něho ani tentokrát nedosáhla, zmizel, ale večer ještě přiletěl. A tou už mu syn mohl přidělit kroužek a zapsat si svého prvního letošního slavíka. Zbavili jsme jej klíšťat, jeho propustili a velmi zajímavé parazity uložili do lihu.
Uvidíme, zda se slavík objeví i další ráno. Je dvouletý a nikam tedy nepospíchá. Nemá ještě k žádnému místu vztah. Kněžmost s naší zahradou to však bude jen stěží!
Takhle vypadá ten kout, který slavíka na čas ubytoval.



Včera přibyl do našeho archívu již druhý slavík se světlým melírem na rýdovacích perech. Tehdy to tedy nebyla výjimka!   



                   

Mnichovohradišťské Dolce opět překvapují!

23. dubna 2010 v 7:46 | Pavel Kverek

Prověřování přítomnosti slavíků v údolí Nedbalky (22.4.) je i letos originální! Vrátil se sice zatím pouze jediný samec, zřejmě "opožděný" loňský držitel rekordu (chytat vůbec nejde), ale v jeho společnosti byl chycen jiný slavík, pravděpodobně již samice. A navíc dvouletá!






To jsou tedy věci! Okroužkovali jsme ji a později ji zkusíme ověřit kontrolou. Nebude to mít ale jednoduché, lišky v místě již tradičně rozhrabaly celý svah, straky hnízdí přímo v trní. Psy tam někteří "venčitelé" pouštějí, ať si užijí stíháním zajíců, až mne notně vytočili. Čím jsou bohatší - tím otrlejší!
Ale na slavíky se v máji do údolí k Hradišti opravdu těším.

Kroužkovatelům "malých drozdovitých" (ikdyž slavík nově patří jinam):
Povšiměte si onoho "rozhraní pelichání" na loketních VK a také tvaru RP na dalším obrázku. Znaky nejsou po zimování na peří sice nejlepší, ale jasné jsou. Obrusy v ploše RL nejsou nijak výrazné, ale to se projeví razantněji až v létě, po hnízdění. První měkké peří náporu zcela jistě značně podlehne.

Slavík z mrazivé doliny

22. dubna 2010 v 11:05 | Pavel Kverek

Už včera (21.4.) večer jsem z práce cestou domů "nahrál" u Solečku navrátivšího se slavíka.
Byla ale skoro tma, tak jsem se tam vychystal dnes ráno. Zpíval sám od sebe, ale zatím pouze "tréninkově". Kroužek nemá, původní slavík asi někde zahynul. Jsou mu tak tři roky, starší nebude.


00025


Je úplně bez tuku, tak by měli podle mých představ samci teď vypadat, pokud opravdu spěchají domů.




Tady je.




Po ránu bylo v tom půvabném údolíčku kolem pramene úplně bílo. Zachytil jsem poslední fázi "tání" v mrazivé dolině.




Na sousední lokalitě ještě nic není. Teď už ale budou starší slavíci určitě spěchat, jde o pozice!

Kroužek slavíkovi nevadí

21. dubna 2010 v 8:17 | Pavel Kverek

Hliníkový kroužek s ražbou stanice a identifikačním kódem ptákům nijak zásadně nepřekáží. U slavíků mám na 300 důkazů, kdy se s ním pták vrátil z Afriky. Některé kontroly jsou i po letech a běhák byl vždy v naprostém pořádku, na druhou stranu, nebýt kroužků, mnohé by zůstalo utajeno.




Se slavíky jsem se setkal prvně v roce 1980, od roku 1983 mám povolení tyto zkoumat i za pomoci kroužkování, stal jsem se specialistou. Stovky hodin vyprávění o druhu v médiích, několik zachráněných hnízdišť v oblasti, ale především cenné poznatky, využitelné právě i k ochraně druhu, jsou vysvědčením z této záliby. Po letech scházení se s objektem zájmu si dokonce myslím, že slavíkům v jejich životě výrazněji nepřekážím. Skutečnost, že nejde jen o nějaké to "chytání pro radost" si můžeme dokázat právě třeba na prvním letošním výsledku kroužkování. Pojďme se tedy podívat, co kontrolní odchyt bousovského slavíka pro výzkum znamená, co lze z něho vyčíst:

Slavík obecný (Luscinia megarhynchos), označený kroužkem N.Museum Praha N 557295 jako dvouletý samec (pelichající) dne 28.6.2009 v místě pravděpodobného hnízdění, byl kontrolován následujícího jara 20.4. na stejném místě.

Prvním zjištěním je fakt, že se slavík vrátil po roce do stejného místa. Takových důkazů je mnoho a výsledek nepřekvapuje. Proběhla i porovnání biometrických údajů, to však nechme na jinou diskusi. Zajímavé je zejména to, že v čase kroužkování šlo o dvouletého jedince, který se mohl - a nemusel narodit v roce 2008 tamtéž. Velmi pravděpodobně tam však prožil (ať už v hnízdění či nikoliv) svůj první rok dospělosti a v místě rozhodně i pelichal. V roce kroužkování se zcela jistě (jako dvouletý) objevil na lokalitě v pozdějším datu (spíše až v květnu). Letos nám ale krásně předvedl, jak je schopen "usazený" sameček (v našem případě tříletý) přispíšit natolik, aby místo "okraloval". A velmi pravděpodobně bude úspěšný!
Starý slavík (dříve označený) se s největší pravděpodobností již nevrátí a tento rok bude v režii jeho nástupce; svádí to k domněnce - mohl by to být jeho syn? Není to vůbec vyloučeno.
Výsledek je cenný už proto, že dvouletí ptáci se mnohdy chovají jinak, ale to je opět na zcela jinou diskusi.

Dobří slavíci se vracejí !

21. dubna 2010 v 7:22 | Pavel Kverek

Kontrolních odchytů registruji stovky. Jde o nejcennější výsledky kroužkování. Slavíci se tak stávají, alespoň pro mne, čitelnější. Kontrolní odchyty (retrapy) lze rozdělit na uskutečněné v samém roce kroužkování a na ty po letech. Dále je lze členit na výsledky mláďat a obou slavičích pohlaví. Rovněž třeba počítat s těmi, které mohou zajistit jiní kroužkovatelé v oblasti či mimo ni, uvažovat lze i výsledky ze zahraničí, které však zatím v mém výzkumu chybí.

Poslední den druhé dekády roku 2010, který jsem namířil pouze na dvě lokality u Klenice, přinesl druhého zjištěného slavíka a první retrap této sezóny! Na vychytralého slavíka od Dolního Bousova bylo ale třeba zvolit odlišný způsob odchytu, než včera u Bakova. Slavík mne poznal hned, jak jsem zastavil autem na cestě :)), naštěstí bylo pro odchyt víc času, než včera a poté, co se přehnala bouřka, vše vyšlo. Kroužek na jeho noze mne vůbec nemohl překvapit.




V archivu jsem zjistil, že označen byl v místě 28. června loňského roku, kdy už pelichal. Tehdy byl dvouletý a mohl u Červenského rybníka i hnízdit. Teď se vrátil a dokonce drží zajímavý rekord, je totiž nejčasnějším retrapem mého výzkumu! Když jsem vše doměřil, vyfotil a chystal vážení, připadal mi, že si procedůru od loňska pamatuje, že ani v Africe z toho nic nezapomněl. Jistě věděl i to, že po zvážení může zase letět.
Na lokalitě nemůže být dlouho, nejdéle od včerejška, více zjistit nelze. Od včerejšího slavíka je tento "vylítanější", nemá tolik viditelného tuku. Ale zpívá nádherně, v noci už možná začne sám od sebe. V sousedství však jeho souputníci ještě nejsou.

První slavík je doma!

19. dubna 2010 v 22:14 | Pavel Kverek

Ještě že jsme v podvečer na chvíli vyrazili! Projeli jsme Býčinu a Buda kompletně - nikde nic. Když jsme spolu se synem testovali lokalitu Zájezdy, slunce na západě klopýtlo a zmizelo.




Chtěl jsem svému kolegovi představit ještě zajímavé hnízdiště při okraji bažantnice u obce Horka, kde jsem byl v loni úspěšný. Jde v podstatě o oboustranný široký lem staré cesty, s báječným podrostem a holinou, v místě prostupu elektrovodu. Spíše z povinnosti jsem zapnul přehrávač se zpěvem - bez odezvy. V podrostu před námi se však cosi mihlo, jakoby tam v tichosti někdo přistál a zblízka nás pozoroval. Červenka by se jistě hned ozvala a pěvuška se chová jinak. Černohlávek by v podvečer vůbec nevolil takto přízemní let a určitě by se rozezpíval. Drozda by to asi nezajímalo, nepřišel by tak blízko a hlavně - je větší. Změnili jsme produkci a tence vyslali k hraně roští slavičí kontaktní hlas a bylo to jasné! V křoví byl slavík! Zvolili jsme adekvátní způsob odchytu s ohledem na čas a ještě, s poměrně dobrým osvětlením, se mohl pořídit snímek. Není nic moc, ale na web stačí.




Slavík byl "starší ročník" , slušně v kondici a hlavně - první! V koutku zobáku měl klíště a my jej s radostí nacpali do lihu. Slavík přiletěl čerstvě a parazit nemusí být vůbec zdejší! Je zajímavé, jak při odstraňování klíšťat slavíci "drží". Ti, co se s námi setkávají prvně - jako tento sameček - netuším, co si myslí. Ti staří při kontrololách kroužků bývají odevzdaní. Prostě si chvilku počkají, ví, že až se "setmí" v čase vážení, z pytlíku vyletí a zase budou žít. I tenhle mistr, jakmile dosáhl roští, docela slušně zazpíval. No, bude to tady za týden asi pořádně vibrovat, kout je to krásný.
- Fakt skvělý den - tenhle 19. duben!
   

To jsem tomu dal!

19. dubna 2010 v 7:39 | Pavel Kverek
Ve středu jsem v novinách slíbil, že do příletu slavíků zbývají hodiny! Těch hodin je letos ale nedohledně, jsou dlouhé a prodražují se - přesto - dnes v noci jsem nemohl spát a to se mi nestává. Do parapetu temnou nocí mlátí déšť - vím, že po přechodu fronty se to stane, budou tady!
V neděli 18. 4. jsem nejdříve vyjel do místa držícího rekord - je dosud bez slavíků. Lidé chodí kolem a vědí, co sleduji, četli totiž noviny. Strkám hlavu do křoví, aby neviděli, jak se červenám. To jsem si, naladěn loňským příletem, tedy naběhl!
Letos poprvé jsem navštívil jednu z posledních neprozkoumaných lokalit - bažantnici u Mnichova Hradiště, rovněž tam nejsou - křoví však ano a to jsem rád. Pak jsem vyrazil na periferii Mladé Boleslavi a objevil pro druh úžasná zákoutí. Za zdí továrny je svět, místy složený ze zbytků zahrad. Kvetou tam kytky dávno neexistujících záhonků a nevede tam cesta. Rychlostní silnice místo kdysi přeťala a dokonale zakonzervovala. Z druhé strany ohraničuje území Zalužanský potok s kachnami, slípkami a hbitými tloušti, kteří sem přišli zřejmě z Klenice. Z lidí sem našli cestu pouze bezdomovci, obsadili jakýsi sklípek, v němž plesniví brambory a sprosté časopisy.
U viaduktů v sousedství je taky klid. Našel jsem ony již dříve diskutované balíky nerozdaných letáků - je to veselé - jakési "sdělení nikomu".




Oholená kabeláž v křoví, vysypané peněženky, na stromě visící uzenina a hned vedle zrcadlo! Nedá se mluvit o nějaké nouzi, kalhoty borci neperou, když se v kolenou zlomí - vyhodí je.
Po kolejích táhne ženská, rozteč pražců jí komicky zkracuje krok, vleče igelitky a nechápe, proč, když už jsem tady, něco někam taky netáhnu...
Viadukty na periferii města jsou skvělé divadlo, už jsem psal, že trochu nebezpečné, ale daly mi v loňském červnu slavíka, kterého hledala celá ornitologická Evropa!




Viadukty jsou střetem několika světů současně. Okraj města je útočištěm lidí "okraje naší společnosti"; je ale zároveň rezervoárem pestré škály zvířat, z kulturní krajiny vytlačených. Je místem nejisté budoucnosti, vždyť i sem město v nespoutaném rozmachu brzy nakročí.
Na silnici je rozježděný psík mývalovitý, dosídlil až k Boleslavi. V parčíku uprostřed "kruháku" je čerstvě vybrané hnízdo divoké kachny - možná, že je to jeho práce. Větší zajímavostí však může být, jak by mláďata vyrazila později za vodou. Vypitá snůška a rozházené kachní peří, je skvrnou na modrém koberci z rozkvetlého barvínku.

Auto nechávám na parkovišti obchoďáku, je to bezpečné. Tady, při okraji nejblíže křoví, nikdo neparkuje, s nikým si nevadím. Místo je to klidné, stojím v drti, zloději vymlácených skel, z repráku dívčí hlas děkuje za to, že "suchý sortiment" zavolá linku 101 a úklidová služba se strojem přijede do uličky 10! Těším se na tyto slavičí plácky, jsou jiné - velmi moderní!

Čtení o slavících najde návštěvník i na webu Východočeské pobočky ČSO (http://www.vcpcso.cz), kam občas přispívám.

Blog žije i bez slavíků!

18. dubna 2010 v 9:51 | Pavel Kverek

Dne 17. dubna 2010 nebude překonán už ani přílet z roku 2006, slavíci ani dnes nikde nebyli. Navštívil jsem zase Dolnobousovsko, které drží několik rekordů "tohoročních"; obešel jsem celý Červenský rybník (nejsou tam tradičně ani modráčci), navštívil místa další. Nikde nic!
V podvečer jsem navštívil znovu Mnichovohradišťsko, ani tam nic není. Na ústředním webu společnosti však konečně slavíci přibyli - jsou tři a všichni z jihu Moravy. Informace z tohoto zdroje mají pro naši oblast zásadní přínos ikdyž je jasné, že každý ornitolog svá pozorování nezveřejňuje. Problém tohoto zdroje je však v tom, že informace jsou nejčastěji v té nejobecnější formě, prosté jakéhokoliv komentáře. Sám web ani mnoho prostoru nenabízí. Nelze z hlášení většinou získat ani to, zda již slavík zpíval, pozorovatelem byl "rozezpíván" či nikoliv. A to je v tuto dobu pro hodnocení druhu zásadní.
Ukazuje se, že rok 2010 bude v posuzování návratu slavíků obecných jedním z pomalejších až pomalých či snad velmi pomalých? To se uvidí.
Abychom nabídli i v tomto čase nějaký důvod k přemýšlení, upozorňuji na skutečnost, že u samců k rozkolísání příletu meziročně dochází, samice se však vrací až překvapivě přesně (zejména "staré dámy"). Důkazy existují.
Sklopky se v ruksaku nudí, červi jsou zpupní. Mohl bych vyrazit na bramborníčky či bělořity do polí, bývá to na kamenných muldičkách krásné chytání! Ale specializace velí utrácet čas v natěšených slavičích roštích. Půjdu tedy tam. Chvíle nenaplněných představ jsou jen stupňováním výsledného efektu některého z příštích dnů. Ty už postupně nabírají "májovou" tvář. Slyšet jsou pokřovní pěnice, z dálkových migrantů ještě budníčci větší, údajně i kukačky.
Tužka je řádně ořezána, okénko Velké knihy slavíků se co nevidět v místě Kalendáře návratů zaplní datumem. Na mobil mi přišlo potvrzení, že na Břeclavsku už opravdu slavíci zpívají. Zítra budeme chytřejší i pod boleslavským nebem.

... ale je tam pěkně!

17. dubna 2010 v 9:32 | Pavel Kverek

Pro šestnácté dubnové odpoledne jsem zvolil hnízdiště kolem Bakova. Jedná se o oblast slavíky poměrně hustě osídlenou a tak šance na první zápis určitě byla.
Býčina, Buda, Zájezdy, Horka, Bakov, Veselá a Lhotice - tam všude jsem "hrál". V pravé hnízdní době bych zde sečetl nejméně 40 párů. Po ukončeném průzkumu mohu pouze konstatovat: "Je tam opravdu pěkně - i bez slavíků".
Vypadá to tak, že střemchy letos stihnou rozkvést s trnkami téměř současně, pospíšily si! Se slavíky to je horší, nepospíšili si!
Bude zajímavé sledovat, v místech, kde loni byli včas (vrátí-li se ti samí), jaký bude konečný rozdíl. Týden nejméně.

Tak jsem alespoň fotil jaro ...






Objevují se první sběrači hlemýžďů, teď mě napadá, že jsem je mohl zdokumentovat a doprovodit informací, že jde v současnosti o jedno z nejvážnějších nebezpečí pro slavíky. Elán těmto "kýblíkářům" vydrží až do června. Chodí ve skupinách - a co je nejhorší, mají stejný operační prostor, jako slavíci. Že nejde o nic menšího, než o pořádný průšvih, bych mohl doložit i s ozvěnou. Vedlejším výsledkem sběru jsou totiž totálně rozšlapané kopřivy a nejčastěji ještě po dešti. Následky každý dohlédne. A protože v stejném prostředí hnízdí běžně třeba i strnadi, nebo bažanti, karambol je to slušný.
Vládnou-li sběrači češtinou, snažím se jim domlouvat a bývám úspěšný. Nenapadá mne, jaká pravidla by zadavatel měl směrem k dodavatelům uplatnit, je určitě škoda, že tento problém nebyl diskutován v čase, kdy slavík byl "opeřencem roku" a vyšla k tomu reprezentativní tiskovina. Sám tento problém směrem k svým posluchačům pravidelně zmiňuji, sběrnu to nezajímá. Pojmenování onoho rizika je jedním z výsledků mého dlouholetého výzkumu.
O dalším nebezpečí pro hnízdící ptáky si řekneme důkladně na přelomu května a června, v čase, kdy do kraje přichází jakési " malé období dešťů", s výrazným ochlazením. Pro osmi až desetidenní mláďata, která již samice nezahřívá, je to pořádný test. Velmi opravdu záleží na věku mláďat, stejně jako na umístění hnízda (je-li na podložce, kryto většími listy atp.).    

Roští houstnou – slavíci nikde!

15. dubna 2010 v 13:33 | Pavel Kverek



První příletová vlna se letos nekonala. Rekord zdaleka nebude překonán! Ani jinde v naší republice to není lepší. Jde samozřejmě - jak jinak - o velmi zajímavý výsledek. Tipoval jsem ovšem špatně. Ukazuje se, jak je téma stále silnější, než já.
Prohlížím v archivu jiné roky, některá jara tam jsou velmi zajímavá. Zejména z osmdesátých let však musím vyškrtat údaje od lidí, nelze na ně totiž spolehnout. Velmi často si pomýlí zpěv drozda, který mnohdy opravdu zpívá večer ještě za tmy.
Loňský rok se jeví současným pohledem v příletu jako výjimečný, neznamená to tedy posun v uspíšení příletu, jak soudí kolegové v Slovinsku. Tam ovšem se může stát cokoliv, možná, že první vlna, která je u nás početně nevýrazná, vypadá u nich, těsně za mořem, jinak. Ptáci se totiž mohou pozdržet až na některé z kontinentálních zastávek, třeba v podhůří. Soudím, že těch jarních prodlení, bude (oproti podzimu) výrazně méně - spíše jen několik, ale to poslední, může být klidně dlouhodobější, zejména pro mladé ptáky a samičky. Ty totiž přilétají hnízdit fyzicky velmi dobře připravené (tuk pod kůží). Po tak dlouhé cestě by musely bez tohoto "evropského dopingu" být takřka "na dně" a ony hned začínají hnízdit!
Letošním úkolem je tedy i hodnocení tukových zásob samců v čase příletu a srovnání starých (časných) s těmi mladými (v příletu pozdějšími). I tam by podle nastíněného vzorce měl být rozdíl. Že staří přilétají někdy pěkně "zhuntovaní" zjištěno mám, však se také po příletu dávají rychle dohromady!

Dnes je 15.4. a večer chystám prověrku zbývajících asi 15 hnízdišť. Zápis z monitoringu se objeví zítra. Kdyby měla vyjít "druhá vlna", v konci druhé dekády by jich desítka měla být doma. Tipovat už ale nebudu. Mohl bych se ztrapnit!

Monitoring dalších hnízdišť

13. dubna 2010 v 8:39 | Pavel Kverek

Přestože v loni byl 12. dubna již okroužkován první slavík a v oblasti nebyl toho času sám, letos je zatím klid. Proběhl kombinovaný test hnízdišť, kdy Veselá a Bakov byly prověřeny večer a Mladá Boleslav - viadukt, Kolomuty, Březno, Čížovky, Dolní Bousov - Červenský rybník a Soleček byly kontrolovány za tmy. Slavíci však nikde nejsou. Někteří ptačí sousedé slavíků již v místě zpívají: Pěnice černohlavé, červenky a pěvušky spolu s budníčky menšími, ale mnohé druhy teprve přiletí. Místa však nápadně houstnou, zejména střemchy, jívy a dříny dávno nastartovaly.
I nulový výsledek je velmi zajímavý pro přehled příletů, které se rok od roku liší. A není to tak, že by se datum stále snižovalo. Letošní vývoj bude velmi zajímavý. Zatím se o překvapení starají pouze jarní květy.




Záběr představuje hnízdiště na předměstí Mladé Boleslavi, vnořené do tmy. Ikdyž ona "tma" tady ve skutečnosti ani tmou není.



Jak je to dobře zařízeno!

11. dubna 2010 v 17:11 | Pavel kverek
Jedenáctý duben mne vylákal v podvečer znovu k Mnichovu Hradišti. Tam, kde v loni již druhým dnem byl slavík, je letos klid. Ale koukání je to hezké. Den ode dne keře houstnou, slavíci to mají vypočítáno dobře. Přiletí a křoví je schová. Do týdne zmizí v květech a v listí.
Kalendář příletů nemůže být přesný, z hnízdišť stačím navštívit vždy jen několik.
Věrný přehled by stál daleko více času, který pochopitelně nemám. Více než čtyři desítky míst obnáší jistě přes stovku slavičích párů, k průzkumu by bylo třeba vyrazit po ránu, s plnou nádrží, náhradním zdrojem pro přehrávač, všechna místa "naposlouchat" a večer se vrátit domů. A tak se chovat nejméně čtrnáct dní - vskutku - krásný sen!

Matrovice – operační prostor VPZ 2010

11. dubna 2010 v 11:15 | Pavel Kverek

Desátý dubnový den nenabídl dobré počasí, každou chvíli pršelo, sněžilo a bylo chladno.
Pro vyjížďku na kole (po 10 letech) ten nejhorší možný čas.
Vydal jsem se přes Husí Lhotu a Sukorady, k rybníkům Matrovický a Vražda. Všude jsem prověřoval slavičí hnízdiště, u Vraždy už to počasí nedovolilo. Ukryl jsem se v náhonu pod zlomenou vrbou, do vody žbluňkaly kapky a kolem kvetly záhony fialek. Pololežíc a polozavěšen těšně nad zemí jsem měl květy na dosah. Bylo zajímavé, že byly bez vůně. A aby těch zklamání nebylo málo, chybělo světlo k focení a došly baterky.




Rybníky Matrovický a Vražda budou dějištěm našeho 10. ročníku Vítání ptačího zpěvu, v sobotu 1. května od 7 hodin. Doufám, že divoké husy budou létat na pastvu, jako létaly dnes a že je budeme moci lidem představit. Čápi na hnízdě ještě nejsou, ale nejsou ani u Koprníku, kde jsem zalovil zrakem, v rychlém úprku domů.

Na ornitologickém webu zatím přibyl pouze jediný slavík, z jihu Moravy.

Starost o trní

10. dubna 2010 v 9:29 | Pavel Kverek

Trní končí!


009


Žertování však nechme stranou, protože nejedno trnité křoví v zájmovém území, podle mých nejčerstvějších zjištění, skončilo a jsou mezi nimi bohužel i ta "slavičí". Zničena byla celkem nedávno, takže můj optimistický příspěvek, vydaný na webu dříve, již neplatí. Všechno proběhlo na poslední chvíli, v čase končícího vegetačního klidu. A bude-li to tímto tempem pokračovat, některé oblasti budou brzy docela jistě bez slavíků!


011


Přechází mi mráz po zádech, když vidím, co české pojetí kapitalismu přináší krajině. Situace se stává stejně tristní, jako v dobách bezohledného socialismu - a to jsem si myslel, že horší časy pro krajinu už nastat nikdy nemohou.
Může se docela klidně přihodit, že zvířata budou nacházet poslední útočiště už jen v liniích podél tratí a silnic, v tomto "pseudoprostředí". Tam budeme za nimi nakonec znásilňováním krajiny vyhnáni i my, budeme-li chtít ještě užít "divoké přírody".
Jsem z toho smutný, protože až teď jsem pochopil, že přes všechen populismus a nenaplněné sny už žádná "revoluce" naši krajinu neochrání.
A slavíkům se opravdu začínám divit - co jim ale zbývá?

Výsledek monitoringu východu zájmového území: - Ani dnes slavíci nikde nejsou, rekord v příletu z roku 2009 už s jistotou nemůže být překonán!


"Slavičí web" se v tomto čase stává konečně médiem pulsujícím. Od této chvíle zde budou velmi pružně prezentována zjištění z vycházek, s případnou fotodokumentací. Fotografem však nejsem a už vůbec ne pohotovým, jinak bych pro všechny například dokázal zachytit u obce Trní překrásného dudka chocholatého...

Kolem rybníků Kněžmostska

9. dubna 2010 v 10:42 | Pavel Kverek

Čtvrteční podvečer mě přeci jen vylákal do terénu. Prošel jsem hnízdiště v linii Koprník - Buda (bývá až 17 párů) a ověřil, že slavíci ani tady ještě nejsou. Z pěvců jsou stále početnější černohlávci, samci už zpívají. Oproti včerejšku jsem měl štěstí v tom, že tady všechna hnízdiště stojí. Včera jsem našel jedno zničené, vykácené. Vlastník následně litoval, že netušil, že slavíci hnízdí "v takovýmhle bordelu". Za tři roky, pokud do prostředí nezasáhne - a slíbil, že ne, budou v mladičké pařezovině znovu. Linie stromů v sousedství totiž zůstala zachována.
Na ornitologickém webu zatím jiná pozorování slavíků nejsou, ale jak už jsem napsal, s Moravou soutěžit nemůžeme. Pro boleslavské Pojizeří je důležité, že ikdyž do této oblasti většina slavíků přilétá "o chlup" později, mnozí z nich mají kroužek. To znamená, že se vrací a dokáží přežít!

Dochází k změně počasí, slunce zvolna i tady nad Kněžmostem mizí, tak si jej zachováme alespoň v tomto jarním orseji. A za frontou už mohou být noví ptáci od jihu!


800


Pokud večer nevyrazím za průzkumem na Dolnobousovsko, připravím alespoň pozvánku na Vítání ptačího zpěvu. Budeme při akci tradičně kroužkovat i slavíky, tudíž sem ta informace patří.

Další napjaté čekání

8. dubna 2010 v 12:48 | Pavel Kverek

Skončil první dubnový týden. Rozhodl jsem se, že budu hlídat přílet v místě, kde loni padl rekord - v údolí Nedbalky. Proto jsem tam včera odpoledne vyrazil.
Vítr byl opačný než posledně - mírný, od jihu. To je pro strmé travnaté svahy ideální. Řádilo tam opravdové jaro. Tři druhy baboček tam byly k vidění. I ta, ztrácející se, kopřivová! Vyfotil jsem však "jeté" paví oko. Je ale famózní. Neberou mne až tak paví oka, už jako klukovi se mi líbil, při jejich chytání, ten vzácný odstín červené. Taková barva nikde jinde není!




V trnkových haluzích je zřejmé, že to už každou hodinou "praskne" a svahy se na krátký čas neuvěřitelně rozsvítí. Mám ta roští rád. Možná i slavíci čekají na ten obraz - zatím nejsou.
Mám pocit, že bych měl čekat právě tady, v Dolcích. Jestli starý mistr přežil, třeba to zase přes Evropu jaksepatří "rozletí" a může to být otázka hodin, nebo jedné noci. Vloni si vyzkoušel, že to jde, že doma s ním počítají.

... Dnes ne, pojedu znovu až zítra. Netrpělivě sleduji republikový web, hlavně jižní Moravu, budou tam dřív, na Moravu geograficky nemáme! Rozdíl v příletu bývá i několik dní. Hůř jsou na tom ještě kolegové v Německu a v Polsku. Ale ten loňský slavík od Nedbalky to má zřejmě "nalítáno", byla by to síla, kdyby byl první celkově! Nebudu na ten web radši koukat a spíš do míst brzy znovu vyrazím.

... Tak jsem se na web přeci jen podíval a na česko-slovenském pomezí už jeden slavík opravdu je! No, první být nemůžeme, jsem zvědav, co se bude dít u nás. Naši slavíci, dle zkušeností třeba s rákosníky, by měli na Moravě sice přibrzdit a přeladit počítač na místní reliéf, ale pak už to je opravdu záležitost jediné noci! Pokud se ale ti naši nevrací úvalem Moravy, budou platit pravidla jiná, obecně však soudím, že Saharu na jaře určitě v mapě mají, protože spěchají, zprava se ti první pak rádi vyhnou Alpám, pokud je to možné. Ti pozdější už letí i do kopců a hledají průsmyky. V květnu to v horách už opravdu jde. Švýcaři je třeba na Col de Bretolet nachytat umí!

- A čistě technicky - protože na novém ornitologickém webu diskutovat nelze, můžeme k tématu diskutovat tady, na webu slavičím! Postřehy, zkušenosti a dotazy jsou vítány!

Co kdyby náhodou ...

6. dubna 2010 v 8:12 | Pavel Kverek


Pondělí Velikonoční s datem 5. dubna bylo důvodem k návštěvě tří vybraných hnízdišť.
U Červenského rybníku na Dolnobousovsku v příbřežní lokalitě je klid.


db


V údolí Nedbalky na Mnichovohradišťsku foukal koncem odpoledne severní vítr, proti němuž táhli domů drozdi cvrčaly. První skupina, která na sebe v závětří počkala, čítala kolem čtyřiceti ptáků, za ní pak přes Český ráj letěli v dálce další.
Na "hlas" v místě, kde loni padl příletový rekord, "přišli" všichni ptáci z okolí, takže bylo jasné, že tam slavík ještě není. Zato straky vybudovaly hnízdo v místech, kde slavíci hnízdívají. Budou to mít slavíci letos opravdu těžké.
Do Kalendáře příletů zapisuji "nulu", jsem na to však v tuto dobu za léta vyčkávání zvyklý, jeden den to ale přijít musí!
Z republiky zatím slavík hlášen není, nejprve se tak znovu zřejmě stane na jižní Moravě, v loni to bylo 8. dubna.


mh


Klid byl i u mnichovohradišťského viaduktu, u protihlukové stěny se ozvala pouze červenka.

Nároky na hnízdiště

3. dubna 2010 v 21:37 | Pavel Kverek


Přední český ornitolog doktor Jiří Formánek, když v 80. letech nacházel pro své kolegy první česká hnízda modráčků kolem postřekovských rybníků, upozorňoval na nutnost vžít se do role slavičí samičky. Hledání je pak prý mnohem jednodušší. Musím říct, že si na něho občas vzpomenu. Stejně jako tehdy on, i já mám dnes v hlavě srovnány nároky druhu na prostředí, vím, co slavíkům svědčí, o co nestojí. Vím také, jak je vše značně provázáno, co musí krajina stihnout, než se mistr vrátí. Ač je na to velmi málo času, razance, s jakou se ony plácky činí, aby o svého pěvce nepřišly, je obdivuhodná. V čase jarního čekání na slavíky se tím velmi bavím. Kopřivy, které by si místní slavíci samou úctou mohli nepochybně vyšít na prapor, rostou teď takřka před očima. A samičky, alespoň ty zkušené, s nimi počítají.


1,1


Vzpomínám, jak jsem se kdysi nečekaně stal svědkem položení "základního kamene" prvního "mého" hnízda. Bylo to zkraje května, přesně před třiceti lety. Přiklopen hlohovým keřem, opírajíc se ještě o mnohem ostnatější kmen akátu, vyholeným patrem jsem zahlédl slavíka s listem v zobáku. Suchý list byl věrně v barvách opeřence, takže se zdálo, jakoby jím pohrával vítr. Při okraji keře pták břemeno upustil a vinu za to jsem přikládal sobě. Než jsem se ale vzpamatoval, slavík byl v akci podruhé a upustil list podobně. Druhý den už byla mezi mladými kopřivami z listí pěkná hromádka. Od té chvíle jsem si vše zapisoval. A protože dávno nemám na hnízda slavíků čas, pro informace se vracím právě do první etapy výzkumu.


Hnízdiště, zejména ta "jednopárová", vypadají nenápadně a v předjaří by jen málokoho napadlo, že právě zde bude za pár týdnů, po dobu více než jednoho měsíce, vibrovat nocí skvostný koncert slavíkův.
Dlouholeté sledování hnízdní populace ukázalo, že síla Mladoboleslavska je (narozdíl třeba od jižní Moravy či Českého Středohoří) právě v těchto nevelkých, v krajině však dosud přežívajících, drobných lokalitách. Slavík zde dokáže efektivně využít snížené vnitrodruhové konkurence a lokality jsou tak pro něj dostatečně úživné. U některých může sice dojít k problému v čase pelichání, slavík to v takovývh případech řeší přesídlením, i takový důkaz již výzkum přinesl.


1,2


Snímek představuje dosud jediné sledované hnízdiště na odvráceném břehu Jizery, v sousedství technického dvora, na okraji Mnichova Hradiště.