Duben 2011

„Dovítáno“!

30. dubna 2011 v 18:22 | Pavel Kverek
Tento vstup patří zejména dnešní sedmdesátce lidí z rohatských Hor. Slíbil jsem jim to.

Jsem šťasten: - že do krajiny dětství se vrátil strnad luční
- že počasí nás nepotopilo, včerejší průzkum deštěm dost vyděsil
- že se vrátil přeci jen bramborníček černohlavý
- že jsme chytili "cílového" strnada obecného
- že jsme chytili "provokací" společně vytouženého králíčka a zvážili jej
- že jsme nezapomněli na Šumavu
- že jsme oslavili loňský odchyt zahraniční pěničky nad kartou hlášení
- že jste byli spokojeni

Jak dopadne večer počasí, předpovídala u Kyseláku rosnička, když jsme se mírně pod lipou zdrželi. Škoda, že jste ji nemohli slyšet, byla to síla! V lomu jsem během chvilky ještě "přichytil" toho třetího slavíka a okroužkoval jej. Po poledni konečně vylétli motýli. Okáči pýroví a dokonce i ony černoproužky březové! Jsou tam tedy ještě, ale nebude jich tolik. Na autě mi seděl některý z kozlíků, ale na brouky opravdu specialista nejsem. Nestihli jsme dnes všechno, odpolední slunce ukázalo zase jinou tvář pískovny, ale tak už to chodí. A teď pojďme k tomu skvělému výsledku slavíka s kroužkem N.MUSEUM PRAHA N 592408:
Slavík byl označen 14.08.2009 opravdu(!) na bousovské straně Hor (v pruzích, které jsme na východě dohlédli) jako pelichající! Vzdálenost od místa kontroly cca 1 km. Všechno do sebe tímto výsledkem pozapadalo a naši slavíci znovu zabodují. Problematice pelichání se v rámci specializace věnuji intenzivně od nového století a stěžejní kámen do mozaiky poznání přinesl tento náš společný odchyt! Z pěti unikátních výsledků (archiv kroužkovatele) lze již vypracovat studii o chování slavičích rodičů v pohnízdní době. Důkazy konečně máme!

Půjdete-li dnes s dětmi či jen sólově k ohni, poslechněte v kraji slavíků. A zítra si přátelé vyjděte v pozdním večeru za slavíkem Karla Hynka Máchy někam, kde zní ještě hrdliččin hlas. Je to ta nejnádhernější chvíle v roce! Slavíci už budou jaksepatří "v ráži", krajina rozdýchá dým z ohnišť a zase převáží vůně stromů, trávy a vody v potocích.
Je skvostné, že slavík na Horách zpívá v sousedství studánky, kterou jsem včera před akcí vyčistil. Jak romantické! Chtěl jsem Vás k té vodě pozvat, ale pak jsem si to rozmyslel. Ikdyž jí bytostně věřím a po čtvrt století jsem se z ní znovu napil, návod k ostatním by nebyl dobrý.
Jsem rád, že krajina přežívá tak, jak jsem ji znal z dětství, je si vážně v mnohém podobná. Tehdy jsem ale netušil, že budu studovat slavíky a že se tam po padesátce takto vrátím. A dokonce s lidmi "přírodě blízkými"! Je to i Vaše zásluha a byl jsem tam rád.
Krásný čas do všech koutů, odkud jste k Horám přijeli a za rok u sítí, které jen na chviličku přibrzdí vzácná křídla ptáků, nashledanou.
Pavel a Tom Kverkovi, Vaši průvodci

Dodatek: Kdybyste se ocitli v Horách o Svatém Janu, nezapomeňte na zmíněné svatojánky. Bývá to tam síla! V mateřídouškách šermují smyčci cvrčkové a bory voní, jak to s létem umí jen ony. Vyrazte tam na jahody, co dnes kvetly! Není náhražky za tuto "ošatku slunce" v kobercích lomu nad Rohatskem!

Ještě to dokázal!

25. dubna 2011 v 16:18 | Pavel Kverek

Ač by se mé chytání mohlo zdát už profesionálním, chybuji. Třeba v úsudku.
Našel jsem si včera půldne na západní hráz Červenského rybníku. Jde o srdeční záležitost, vždyť jsem tam chytil v třiaosmdesátém roce prvního svého slavíka!
24. duben je pro letošní rychlejší slavičí rok už docela dobrým datem na "kontrolu přítomnosti". Včera jsem informoval o tom "povědomém" zpěvu od jezu rybníka, ale...

Jirko, jestli čteš dnešní materiál, tak věc se má následovně: Zjistil jsem tam nakonec slavíky tři. První od násypky vpravo a protože jsme se neznali, sklopka ho chytla v momentě. Šlo o staršího ptáka. Pak jsem přešel pod jezem po spadlé vrbě a šel ke mlýnu (jak si je tam posledně načetl). Sklopka chytla dvouletého, ale myslil jsem si, že už by mohlo jít o samičku. Není to tak (popis zkrátím), šlo o drobného samečka v dost bídném stavu.




U jezu se mi pak chytil (v místě toho "známého" zpěvu) veliký slavík, ale s značnou zásobou "paliva" na cestu. Divné. U mlýna jsem pro tamního chalupáře chytil "provokací" jiného mladého samce, je tedy zřejmé, že tady retrap už letos asi neudělám.
U jezu konečně po letech hnízdí červenky; chytil jsem je obě, samička už měla nažinu. Slunce se zlomilo k Horám a já už měl jasno. Obsádku obou míst mám načtenu a samičky ještě nejsou. Ale říkám si - když už tady tvrdnu, ještě si ten večer užiju, budu balit v klidu pastičky a sítě ještě chvíli nechám. No a po západu slunce pod dubem, v dolní kapse, byl další slavík! Kroužek měl sice taky na levé noze - černý však, jako gumovku! Tak jsme se přeci jen ještě setkali! Je neuvěřitelné, jak na těch místech člověk všeho nedohlédne a soudil by stav předčasně. Kroužek je už velmi tenký a slavík zjevně za zenitem.






Šel jsem k autu s náčiním a provedl všechny úkony. Koukali jsme se na sebe, on věděl, co bude následovat. Ještě zhoupnout na váze, pohladit pírka na temeni hlavy a rozevřít dlaň - po kolikáté už? Teď trocha počtů:
Označen byl jako dvouletý 12.5.2005 u bousovského hřbitova. Tam nehnízdil, mnoho toho asi neuměl a hlavně mu plácek zničili. Našel jsem ho ale u jezu Červenského rybníka 27.4.2006. Posunul se tedy o necelý kilometr a tady už asi "bodoval". Přišel Rok slavíka a on se nechal od lidí vyfotit, byl pozdní večer 5.5.2007. Též 4.5.2008 tam byl, ale měl problém, dorůstala mu polovina rýdováku. Možná cestou z Afriky někde "zaškobrtl". A v ´09 jsem ho už nezjistil ikdyž... Tehdy jsem neměl mnoho času a nějaký slavík tam být musel, lidé hlásili noční zpěv. Chytal jsem tam i 23.5.2010, až když vylétla samička z hnízda, podcenil vychytralý slavík opatrnost a kroužek souhlasil. No a situaci z 24.4.2011 jsem už popsal nahoře. Je to síla, vím, že je starý 8 let! Opět mu chybí čtyři RP a působí dost z kondice. Tuk sice nějaký má, ten zpěv je ale síla! Je opravdu jiný, ale kdybych jej nechytil, zpanikařil bych a neuvěřil.
Ze všech setkání mám pochopitelně měření a poznámky, ale to by bylo na odlišný text. Vypíchnu jiný moment. Vím dávno, co slavíci k životu potřebují a snažím se rozhodování lidí korigovat ve prospěch trvale udržitelného křoví - ač chtějí úředníci mít města hezká. Kdyby se vrátil slavík ještě příští rok, pak už bychom hodně počítali! No, odmyslíme-li si slovenský výsledek, v té české by se už v žebříčku dlouhověkosti někde uplatnil. Znovu je ale třeba říci k statistikám - co budeme tedy hodnotit? Bude to ptačí věk, který jsme schopni seriózně dopočítat, nebo rozpětí od nasazení kroužku po retrap. Co je to "Věk zjištěný kroužkováním"?
Je pravda, že pokud bychom dopočítávali do věku tušené roky od narození (nejde-li přímo o mláďata v hnízdě), takto letité slavíky bych v archivu našel. Nechci rozhodně výsledek přeceňovat, spíše jde opravdu o to, vyklepat ze setkání vše prospěšné. Tady je dalším takovým poznatkem skutečnost, že diskutovaný slavík hnízdí u silnice a často ji přeletuje. Je tedy navíc i opatrným, kolikrát se za ten čas musel před přeletem dobře rozhlédnout. A že odtamtud poraněné slavíky znám.

Sázka na jistotu

24. dubna 2011 v 9:26 | Pavel Kverek
Třetí letošní chytání patří také mezi ty kratší. Zatím nemám bohužel čas. Ale přijel kolega v VČP Jirka Z. a tak jsem si chvíli konečně našel. A díky jeho pomoci, přidám večer i fotky tukových zásob slavíka.
Než jsem k Červenskému rybníku přijel, kolega zkušeně načetl místní zpěváky. Poděkoval jsem a vysvětlil, že každý z těchto odchytů bude nadmíru dlouhý, lokality patří k nejdéle sledovaným a tato u kačenárny je dokonce obsazována od začátku specializace! Nyní kolem smrděly poházené mrtvoly ovcí, kvetly stromy - taková klasika mého studijního prostoru! Slavík mne poznal a já jeho taky (i bez dalekohledu). Přidali jsme tedy o jednu síť více a nechali jej v klidu, ať si za námi vychytrale "chodí". Přehrávku jsem vypnul, neměla význam. Než Jirka musel odjet, slavík "naletěl". V spodní kapse vrbové proluky, kudy se mi naučila jezdit děvčata na koních, byl i s kroužkem! Jirka mi pomohl "s peřím" a tuk jsme vyfotili. Protože jsme se zdrželi s kroužkováním převybarveného samečka sojky, jiné slavičí místo již jsem nestihl. Půjdu tam jindy.
Slíbil jsem kolegovi, že na blogu uvedu data. To sice mohu, ale bohužel se nejedná o ptáka, kterého jsem uvažoval a který by byl letitý. Tento sameček má 4 roky, označen byl v místě jako pelichající dvouletý, v roce 2009. Vloni tam byl kontrolován o tři dny dříve, než letos.
Takovíto slavíci jsou dle mého v nejlepší kondici, mají krásné peří, zkušenosti pro život a vyzrálý vztah k místu. Partnerku tam ještě mistr asi neměl.






Odvážná úvaha

Kdyby se vrátil starý slavík k "boudě" u jezu rybníka (podezřelý zpěv), byl by zřejmě ohrožen letitý slovenský slavík od Kostolné (viz Atlas migrace). Uvidíme.

K Vítání ptačího zpěvu

Zájemci se dotazují na onoho zahraničního kroužkovance z loňského 10. ročníku. Vydržte prosím, první předpoklad je splněn! Centrála hlášení poslala, každý z návštěvníků dostane kopii s mapou Itálie i pojednáním o tahové problematice druhu. Oblast North Adriatic je kroužkovatelům známa z karet hlášení. Byla tam kdysi při návratu domů kontrolována i naše (pískovna Obruby) břehule říční. Abych neprozradil všechno, dodám už jen, že loňský výsledek kontroly od Matrovic patří pěnici černohlavé a že jsem prošel výsledky v archivu a vytáhl z nich další zajímavé regionální druhové souvislosti. Vše na dárkovém listu v sobotu ráno nad Rohatskem. Smutným zjištěním může být to, že vzhledem k explozi boleslavského jara bude již obří hrušeň špinka na návětrné straně Hor zřejmě odkvetlá. Z jezírek se však za těchto večerů ozývá vzácné společenstvo žab - uvidíme, až tam cestou kolem ptačích sítí v té živé vodě zašmátráme. Vydrželo-li by počasí, bude to skvostné. Hora nad Rohatskem na to totiž stále ještě spolehlivě mají!
Acháty jsou pro děti nasbírány, aby mohly potěžkat, cože nám to sem kdysi ta prabába "řeky Keltů" s pískem všechno poukládala!

Staří známí

16. dubna 2011 v 16:21 | Pavel Kverek
Slavíci konečně přilétají! U Benátek i Boleslavi už to začíná zpívat. U Benátek prý minule zpíval slavík ráno, ale večer ještě ne. Je to přesně případ, kdy se samečci teprve rozezpívávají a na noční koncert to ještě není. To se ale s takovýmto počasím velmi rychle změní.
Využil jsem situace kdy celá Boleslav je napěchovaná ve Škodovce na oslavě výročí spolupráce s VW a vlezl vedle fabriky do křoví. Chinaski jsem slyšel stejně dobře, jako hosté za zdí, akorát slavíkovi se odtud přes Zalužanský potok v tom kraválu nechtělo. Vzdal jsem ho po hodině, ale náladu jsem měl skvělou, protože chvíli před tím jsem vyprovokoval slavíka u trafostanice; přišel pěkně až do sítě a že se budeme znát jsem tušil už když jsem šponoval síť na "panelce". Je to zajímavé, jak jim to ten počítač v hlavě připomene! Tedy první retrap a docela zajímavé "čtení"! Biometrika souhlasí, protože na "půlmilimetry" se tady nehraje a byl jsem zvědav, jak to je tedy s tím tukem. Ptáky, které mám podchyceny a mohu o nich s jistotou říci, že v místě s tahem čerstvě končí, jsem chtěl prohlédnout, jak na tom jsou. Zásoby neměl žádné a vážil pouhých 21 gramů. Do tukové tabulky se tito ptáci zařadit nedají, protože na břiše tuk není vůbec a furkula má sice plošně stále ještě znatelný široký "obtisk" tvaru podkovy, tuk však již bledne a červeně prostupuje svalovina. Jde tedy o další jarní slavičí skóre, které kolonku v CESové tabulce nemá. Je zřejmé, že při spalování zásob spolu obě posuzovaná místa na těle nijak nekorespondují (alespoň u jarních slavíků). To, že "zásoby" byly takto mizivé je nadějným zjištěním a na tom začneme stavět.

Obrázky dodám večer až to vytahám z aparátu. Musím tam totiž snímat úplně všechno, na příští rok chystám do města u příležitosti 30 let specializace výstavu právě o slavících z předměstí. Prostředí je to unikátní každou hodinou a tématy překypující. Jedna fotka by se mohla jmenovat: Zátiší s třemi vykradenými batohy. Půjdu to z karty tedy vysypat...









Šumavo, Šumavo...

14. dubna 2011 v 7:20 | Pavel Kverek
Vím, že na "slavičí" stránky lze následující slova napasovat jen stěží, ale přeci...
Dávám to sem proto, abych i dále byl čitelným člověkem - tím, s názorem; dávám to sem kvůli těm, kteří mne vnímají zejména jako milovníka přírody (už z dob málem rozvitého komunismu).

Bojím se o Šumavu, jsem frustrován ztrátou posledních nadějí v to, že tato republika může přeci jen dopadnout dobře. Budu se bát i o náš les v čase, kdy se z něho po dešti bude kouřit. Porostou v něm houby, nebo už tam také fláká ten "doutnající Turista"? Potkal jsem ho kdysi nedaleko na Valečově. A spolu s lesem dostávám strach, ikdyž zatím Mu (a jeho kumpánům) jde zřejmě o lepší dřevo!
A ještě něco napíšu: Přijde-li k nám zákazník do dílny a svěří materiál, očekává řemeslně vyvedený produkt a my se snažíme o naplnění představ. "Pravý", "levý", "prostřední" - všem jsme v naději kdysi na náměstích vložili do rukou materiál nejcennější - zem v níž žijeme a budou žít i naše odnože. Platíme královsky, včetně všech privilegií - a výrobek?! V populismu a lhaní zabalená zmrzačená republika, s lidmi, na pokraji vzbouření. Došli jsme tak akorát k prolomeným limitům; jakýže bude ten náš poslední?! Po dlouhých letech se znovu vážně začínám stydět - i za vás, pane Stráský!

I proto podporuji petici za návrat odborníků do rozhodování o Šumavě.

(Věnováno těžce zkoušené české krajině a přátelům, kteří mají Šumavu blíž a hluboko v srdci).

První slavík je z Bud!

10. dubna 2011 v 22:12 | Pavel Kverek
Střemchy zešílely! Za chvilku snad budou kvést! Trnky a slivoně jsou v plné síle, byl čas znovu vyzkoušet pár lokalit. Jel jsem ke Koprníku za Agro. Jedna, dvě, tři, čtyři - ani pátá slavičí houština nic nedala. Ve vzduchu to ale bylo! Zastavuji na Budách, jdu loučkou ke stodole na pobřeží rybníka Pátek. V šotu, který pouštím je situace, kdy se dva slavíci přezpívávají, není to asi pro tento čas právě nejlepší. Zdálo se mi ale po kratičké přehrávce, jako by se cosi k textu ještě přidalo. Típnul jsem to rychle a užíval si podezření. Ani jsem tak dlouho čekat nemusel, "dal to" ze střemchy za chviličku! Na síť tam je "lajna" řadu let a tak jsem ji tam do toho povětří vypnul rychle. "Šel" překvapivě přímo na hlas, ale pod linkou. Tak jsem mu to položil dolů a než jsem poodešel, byl už o kus dál v kapse, ani jsem ho neviděl. Hliník nepřítomen! To je docela překvapení a už se začínám bát! Tuk č. 5-6 a slavík bez kroužku?!
Zažil jsem kdysi "prvního" slavíka v Bousově u rybníka. Už jsem to tady někde psal. Začalo mrholit a přišel večer. Vůbec jsem ho z vrby do sítě nedostal. A ráno byl pryč! Vyslovím to tedy: Mohou být ti první průtažní? Toť otázka! Na Horce to nebylo jinak. Kdy táhnou zjara dvouletí, to už vím. Ale i tohle může být zajímavé. Jen kdyby byl čas, za těmi prvními chodit. Ti první jsou "hodně drahá sranda!" A navíc máme v kovárně fofr.
A teď k tomu tukovému skóre: Využíval jsem tabulku pro CES a aplikuji stupnici i na slavíky. U bodu 4-5 je ale problém. Slavíci to mají na jaře, když tuk "spalováním" ubývá tak, že tuk je sice nápadně nad polovinou pokryvu břicha, ale nikam nad tělo už nevystupuje. Furkula je podle schématu "v pohodě".

Dám pár momentek, asi bez komentáře.









Bylo to nádherné chytání. Už jsem dojel jenom na Horku, tam zatím ten časný z loňska není. To mne zajímá.
Energetici tam mají navíc svítivě osprejované křoví, jestli do toho vlezou v hnízdní době, budu protestovat. Myslím, že času mají přes zimu víc než dost. Nechápu, proč se člověk musí pořád s někým dohadovat; nebylo by lepší chodit sklopkařit s klapkami na očích? Nebylo, to bych za chvilku neměl kam a za kým chodit. Když už mne příroda vzala do učení, musím ty lekce nějak uhradit. Letos jsou "po smrti" zatím čtyři slavičí plácky, jeden po holoseči už ale zase zmlazuje a to bude slavíkům za rok už vyhovovat. Ať samozřejmě podle svých plánů zmlazují, ale ať to dělají, jak je třeba!

Hlásí se zájemci na Vítání ptačího zpěvu i docela z daleka. To je taky síla! Tuhle akci bez honoráře ještě zvládneme - tedy spíš ještě zadotujeme, ale stojí to za to. Vždyť lidi tam taky chodí zadarmo a nikdo jim nic neplatí. I proto jsem už ale nepřistoupil na podzimní akce, ikdyž lidi se dotazují. Už bych asi zkrachoval a Tom se mnou! Musí se to někde zastavit.

Zástih prvního (v republice třetího) slavíka jsem hned poslal do novin na web. Bude tam zítra a MBnoviny jsou asi jediné, které takovouhle zprávu lidem přinesou. Teď už začnou slavíci přibývat i na webu ČSO, jsem o tom přesvědčen, začnou totiž samovolně zpívat (bez provokací). Dřív byla i tato příletová data ošizena právě skutečností, že nikdo ty nejčasnější nezahlédl a nezaslechl. Ono se jim první tři dny většinou moc nechce. Ten dnešní ale malounko "po nabuzení" sám od sebe začal. První ruční letka (-1mm), pěkně to letos začíná! Ale ostatní brka v pohodě. Zpěv podivně "tvrdý", ale to je tím, že jsem vypadl z formy a mistr asi taky.

O „rozdávačných“ nocích

5. dubna 2011 v 21:22 | Pavel Kverek

V Hrušovanech u Brna by měl, podle kolegy Zdeňka Kalába, být už od 4. dubna slavík! Myslím si, že slavíky zná a přestože se na webu jistá polemika objevila, já v tom nevidím nic nemožného. Bylo by však dobré místo, které je podle Zdeňka současně hnízdištěm, prověřit znovu. Dubnové datum (5.4.), povětrnostní podmínky a průběh návratu jiných migrantů, situaci nahrává. Noci jsou už velmi nadějné. Ať už to na Moravě dopadne jakkoliv, vyprovokovalo mne to k průzkumu místních hnízdišť. Zítra nebo pozítří tam vyrazím. Z toho je jasné, že s modráčky již musím končit, dva dny chytání stačí.

Ikdyž matematicky je zdůvodnitelné navštěvovat slavičí místa vícepárová, zkušenosti mám jiné. Třeba navštívit i malé slavičí plácky, v loni to byla Horka. Příběh si můžete v archivu vyhledat. Ještě před tím Dolce - ovšem tam hnízdívají klidně i tři páry. Už to brzy přijde!

Ještě k modráčkům

4. dubna 2011 v 21:32 | Pavel Kverek
Doplnění fotopřílohy a diskuse k ní.

modráček č.1 : M,2.K
Jedinec s výraznými skvrnkami i rozhraním pelichání. Nejblíže rozhraní je dokonce patrné na skvrnách, jak se na vnějším praporu obrušují/vylamují. Pozor, později po příletu se stává, že po skvrnách najdeme u nevyměněných LK pouze vylámané špičky per!
U tohoto modráčka dále zaujala již zduřená kloaka (večer zpívající) a také zhojená rána na břiše (bude dále zkoumáno). Tukové zásoby neznatelné.




modráček č.2: F,+2.K
Ukázkové křídlo po kompletním pelichání. Krovky jednobarevné a stejně široké.
U tohoto modráčka zaujal stav tukových zásob. Samička měla tuk obou sledovaných míst dobře patrný, ikdyž již zčásti již spotřebovaný.




modráček č.3: M,+2.K
Ukázkové křídlo po kompletním pelichání. Tuk jen velmi nepatrný. Kloaka v klidu.




modráček č.4: M,2.K
Velmi zajímavý jedinec, který možná řadě jiných kolegů pomůže z problémů. Jedná se o mladého samečka s nevýrazným zbarvením štítu. Důležitým znakem pohlaví je modravá brada, která v budoucnu oddělí a ohraničí hvězdu. Kdo chytá jarní dvouleté MM, dá mi za pravdu, že rozdíly v zbarvení štítu jsou opravdu značné. Vždy ve vztahu k datu zástihu (barvy se oděrem vyvíjí-rozsvěcují). Je provokativní otázkou, zda "břídilové" jako je tento, nejsou mláďaty až z druhých hnízdění. Tukové zásoby nevýrazné, půjde o "poflaku" z středně vzdáleného okolí. Kloaka v klidu.





modráček č.5: F,+2.K
Samice, určena jako starší dvou let, byla retrapem. Jedno z RP má u špice skvrnku (i na fotografii jsou naznačeny jakési "skvrnky" u 3.-4. LK). Kroužek na pravé noze, silně zablácený, musel být před identifikací omyt. Vyřešením dat (budou samozřejmě též zaslána stanici) se ukázalo, že pták byl označen jako mládě (Juv.), v roce 2009 na Žehuňském rybníku (NB). Můžeme se někdy k tomuto výsledku vrátit a přidat ostatní zkušenosti s přesídlováním mladých modráčků po Čechách, které mám v záznamech. Tento je unikátní v tom, že jde o samici. S tukem je na tom stejně, jako modráček č.2 (samice). Víme-li, že jde o tříletého jedince, znovu si připomeňme zbarvení křídel. Mohou některé zjištěné skvrnky opravdu upomínat na šat po první výměně? Vzpomeňme na průtažného modráčka z 27. března!




Rozptyl mláďat modráčků středoevropských je znám, i mnou dosažené výsledky to dokládají. Na Červenském rybníku zpíval jeden den v druhém roce svého života například sameček, označený v hnízdě u Mělníka.
Opakovaně upozorňuji, že tento slavík se stává bezkonkurenčně nejprobádanějším z kvarteta, co se týče výsledků kroužkování. A bude jich přibývat!

Modráčci se šíří

4. dubna 2011 v 8:29 | Pavel Kverek
Nový rybník má novou tvář - respektive staronovou! Bývávaly časy, kdy tam druh hnízdil a tím jak se sameček snažil nezavírat zpěvník s večerem, lákal k pobytu i další průtažné. Často jsem tam v poslední době už nechodil a velký přehled tedy nemám, ale včera to tam bylo opravdu vzrušující. A užil jsem si "klasiku". Jen tak se dá totiž za těch pár hodin objektivně zjistit stav modráčků na lokalitě. Výsledek: 3MM + 2FF jsou za 2x2 hodiny sklopkaření víc než skvělé! Posledním ptákem, s ohnivě přeťatým rýdovákem, byla samička, s kroužkem odjinud.
A jak rychle dnes ta "pošta" funguje, už se přihlásili i kroužkovatelé. Výsledek to je kvalitní.

Narovnám sem pět výsledků "sklapnutých sklopek", vy si je zatím nasledujte a v noci k nim široce podiskutujeme.











Kolegům s kleštěmi

2. dubna 2011 v 18:25 | Pavel Kverek
Je nejvyšší čas splatit dluh a na rovinu říci, co zimní přemýšlení nad slavíky přineslo směrem k Vám, vážení kolegové. Nasliboval jsem toho po sezóně dost a splnil jen část. Ryšaví slavíci tu jsou za pár hodin a jisto je jedno, že pak už nebude čas. Půjdeme je brzy vyhlížet, takže shrnujeme:
Recenzentem sám sobě
Pojďme se vrátit ke knize "Atlas migrace", která je vážně "vlajkovou lodí" československých kroužkovatelů. První škodou je uzávěrka pro dosažené výsledky kroužkování (rok 2002). Měl jsem tehdy za sebou rovných dvacet let, která dnes hodnotím jako "upracovaná a slabší". Nebudu nic předstírat, v mojí specializaci to tak prostě je. Výsledky, v knize obsažené, v mnoha ohledech dnes nahlížím košatěji. I proto tato revize.

Začněme radši u slavíka tmavého (str.571), tam toho bude méně.
O možném či nemožném hnízdění druhu jsem toho tady na stránce napsal dost, můj pohled je jasný a nic nového nemám. Čas a náhoda jistě brzy ukáže.
Smíšené hnízdění - to už je jiné téma! Tady rok od roku přiskakuji k cíli, kterým o pěkný kus přede mnou poměrně úspěšně prošli němečtí kolegové. Mám od nich jednu unikátní výhodu - jejich zájmová území byla nasycena oběma druhy slavíků, u nás to tak není a to se zdá být fenoménem zejména pro výskyt životaschopných hybridních jedinců - přímých potomků. A tady doplňuji zmínku z textu, že nejen že u nás "nelze vyloučit občasné hnízdění smíšeného páru...", dokonce jsem přesvědčen, že se tak děje poměrně často. Zajímavější to v Česku narozdíl od Německa je právě pro značnou absenci slavíka tmavého, ale jak je vidět, smíšené páry se dohromady složit dovedou. Anebo taky ne! My totiž počítáme vždy ono "potvrzené", ale kolik je neúspěšných roztouženců či všehoschopných provokujících partnerek, odsouzených k degradujícímu vychladnutí?! Jak se dokáží poučit do příští sezóny? Nebudou riskovat a upraví své chování podle řádu - tedy zmizí? A nebo uspěli a "sleví" i příště? Právě takové záznamy opakovaného výskytu máme kupříkladu z archívu kolegy Štancla. A už bychom, s dávkou jasnozřivosti, mohli začít doplňovat i údaje jiné a klidně pro alternativu opačnou. S tím, co jsem stačil k dnešnímu dni nastudovat, by mnohé zřejmě i klaplo.
S problematikou českého křížení rezavých slavíků souvisí i věc další - a sice jarní průtah.
V knize je to zmíněno, jen třeba hlasitěji vyslovit, že koncem května tudy mnoho tmavých slavíků již nikam cíleně nesměřuje. Kteří někam patřili, stihli již překročit státní hranici.

K slavíku obecnému
Výskyt v sušším prostředí, než nárokuje slavík tmavý, je uveden správně - ovšem - stále častěji se přesvědčuji, že existují ptáci, osídlující biotopy relativně vlhké.

Příletová data, uvedená v knize, jsou již v zkoumané oblasti Mladoboleslavska překonána a to jednoznačně. V knize stojí "první SO se u nás objevují zpravidla v druhé polovině dubna ..." Byť je výskyt 10. dubna v zkoumané oblasti zatím jediným v první dekádě apríla, 12. dubna už jich je víc a do půlky měsíce se jich vejde zajímavě dost. Ale jsou opravdu roky, kdy to tak brzy staří samci prostě nestihnou. Příčinu hledám.
K výsledkům kroužkování (protože jsem měl možnost vyjádřit se dříve) učiním poznámku pouze k zástihu z Itálie. Je na škodu, že chybí k datu okolnosti, opravdu si tamní lovec mohl nahlášení ponechat do doby, kdy už nebylo po čem střílet (bylo by zajímavé zjistit, zda výsledků toho data není víc). Je však jisté, že slavíci (zejména na jaře) Apeninský poloostrov využívají, na Maltě je chytání v "domcích" velmi oblíbené. Desátého ledna v oblasti Umbrie se zdá být však za normálních okolností podivné.

Věrnost místu narození i hnízdění je u slavíků sice opravdu vysoká, ale jsem směrem k statistikám a grafům, vztaženým k živým organismům, velmi zdrženlivý. Procenta skládající "koláč slavičího chování", neposkytují věrnou představu o skutečné situaci. Pracují s údaji kroužkovatelů - spíše specialistů, jejichž zkoumané území pojme druhý (do 10 km), spíše však první (do 5 km) rádius záběru. Dobře vím o čem píši, možné výsledky dále než oněch zmiňovaných 11 kilometrů, nejsem schopen takřka získat. Mám-li takový, jde o dílo náhody. Oproti tomu pilně schytávám místně příslušné jedince a hráběmi jim píši "věrnosti". I přes ony početné "plusy" lze očekávat logicky obrovské množství absencí, o kterých si nedovolím prohlásit, jsou-li úmrtím, mojí neschopností či přesídlením "za humna". A třeba i něčí, už docela jiná! Závěrem však souhlasím s tím, že postihnout jakkoliv nejvěrněji tento dynamický "materiál" jsme jako kroužkovatelé z podstaty věci povinni!