Červen 2011

Hnízdění končí

28. června 2011 v 19:00 | Pavel Kverek
Šestadvacátého června jsem měl hezký den. Do Trní už pojedu nyní pouze jednou o prázdninách změřit lesík. Takhle to nejmenší hnízdiště vypadá. Pěkný letošní úspěch!



Šestadvacátého bylo hnízdo prázdné jak to mám rád. Kolem vrčeli staří a já si konečně oddechl. Kdepak - slavíci to s tím jedním pokusem v roce opravdu umí!
Nabízím beze slov pár dnů s nimi (snímkováno po dni až do vylétnutí mláďat).








Z východu od kolegy přišla informace, že bílí čápi letos vyšli pěkně. To samé mohu dodat k slavíkům. A může to být z pohledu hnízdění i dobrý rok pro vlaštovky, zatím problémy nejsou. Potřebovaly by to. Okroužkovali jsme dnes dvě hnízda v opuštěné rybářské boudě na hrázi Červenského rybníku, tedy daleko od lidí. Hnízdí tam pravidelně.
Dny se už zase krátí, myslím na slavíky. Jak to mají zařízeno, pobývají tu stejnou část před Slunovratem, jako i po něm. Koukám jim po nohách, kroužky (krom mých) nemají a říkám si: "Jak to, že je nikdo nechytá?"
Ukážu vám nyní věc, kterou zmiňují kolegové v zahraničí; mladým po bocích dorůstá hned finální peří v čase, kdy ještě kropenatý šat nemění.




Pátrání po pelichajících párech má zajímavý výsledek z 25. června, kdy samec sotva začínal ...




... a samice už s výměnou značně pokročila. Tady si také povšimněte důkazu o prostřední ramenní letce (2.TL). Pelichá nejdříve, zda opravdu pokaždé, zkoumám (a nejsem mezi specialisty sám).








Moje teorie o pelichání (na první pokus) úspěšných rodičů začíná mít pevné základy. Samec z páru se dokonce ještě nechal rozezpívat v čase, kdy juvenilové již byli samostatní a rozlétaní po okolí (vysklopkařil jsem ale hned tři). Velmi odvážnou a vyslovitelnou zřejmě pouze tady na "domácím" blogu může být představa, že snad podle měření dokáži již označit mezi mladými slavíky (většího) samečka. Několik jsem jich letos již chytil, tak uvidíme příští rok. Teď je čas, kdy se mladí z úspěšných hnízd ještě chvíli drží na hnízdišti, brzy tomu tak nebude (některá pěkná data jako důkaz už v archivu mám). Teď by bylo třeba chytat!

Na závěr ještě zajímavost pro ty, kdo třeba podobné druhy sklopkaří:
Pozoroval jsem krmící pár východočeských slavíků u Trní jak krmil desetidenní mláďata velkými zelenými housenkami, jistě sbíranými po větvích. Šlo jim to velmi pružně, museli vědět o zdroji. Docela jsem pochopil, proč při pokusech se sklopkou na zemi a s "tvrdým" potemníkem jsem nebyl úspěšný. Oproti tomu slavičí samička od Červenského rybníku, po vyhnízdění v pohodě pelichající, to bylo docela jiné "políčení", chytla se hned.

Připomenuté obavy

21. června 2011 v 18:06 | Pavel Kverek

Za desítky let jsem na to zapomněl. Když jsem vyhledával slavičí hnízda, měl jsem o ně pak celou dobu strach. Jestli obstojí před predátory, jestli nepřijdou deště, jestli mám ještě provést kontrolu, nebo už radši ne. Teď se mi vše vrátilo, mám obavu o nalezené hnízdo v Trní. Musím tam zajet a doufat, že mladí slavíci budou mít ještě pár dnů štěstí. Jakmile se opeří, nevěřím, že by většina z nich nestačila utéct a poschovávat se. Meteorologové hlásí bouřky a kroupy - to není dobré. Hnízdo je naštěstí pod dubem, zase si ale dovedu představit sojky, jak dokáží vysledovat rodiče s potravou. Doufám, že se to povede. Musím tam dojet.

Východočeští slavíci

19. června 2011 v 21:47 | Pavel Kverek

Hnízdiště v Trní u Sobotky si nachystalo zajímavost, ještě že jsem se tam dnes opakovaně vydal. Krom lichého (pelichajícího) samce a rovněž dříve okroužkovaného samce (občas zpívajícího) jsem tam objevil na dubu slavíka bez kroužku. Napadlo mne, že tam nějaké to hnízdění přeci jen mohlo letos fungovat.
Do sítě se nakonec chytila samice s nažinou a to ve stavu, upozorňujícím na probíhající hnízdění. Původně jsem chtěl chytit dnes opakovaně pelichajícího slavíka (nikdy se mi to ještě nepovedlo), abych vypočítal rychlost růstu per. To se samozřejmě opět nepovedlo, přestože je lesík nevelký. Využil jsem tedy času i podnětu z nalezení nezvrásnělé nažiny u samičky a odhadl místo, kde by mohlo být hnízdo. Po nějakých starých dveřích jsem pod rozložitým dubem došel k jemnému podrostu a tam na spadlé větvi stavba byla i s mláďaty. Hnízdo si na podzim rozeberu na materiál a sečtu to. Mezi mláďaty byly zajímavé rozdíly ve věku: nejstarší - tři mladší - nejmladší.



Navíc hnízdění se zdá být pozdním, samici - tady za hranicí rozšíření - sehnal samec zřejmě náhodou. Lidé z první chalupy, kterým jsem se šel pro jistotu představit (okukovali auto v louce) uvedli, že prý "jeden" zpíval zjara ještě "nahoře" u lesa. Mohl to být sem na hnízdiště přemístěný onen zoufalec? Proč ne. Tady na Sobotecku slavíků zase tolik není. Směrem na Libáň pak už přibývají.
Samice měla na kůži 11 klíšťat, která jsem ji odstranil.







Mláďata při kroužkování neměla žádná. Ještě tam zajdu ke konci týdne na kontrolu a s bleskem pořídit fotky.

Připravil jsem pro srovnání jiná dvě mláďata, vyfotografovaná včera. Každé je pochopitelně odjinud. Takto mohou vypadat rozdíly v průběhu hnízdění.




S vůní jasmínů

17. června 2011 v 20:02 | Pavel Kverek
Pátek 17. června

Už jsem tady asi dělil slavičí plácky podle povahy, určitě jsem ale ještě nemluvil o průvodních vůních některých míst.

V kategorii suchých stanovišť jsou jakousi "nóbl partičkou" liniovky při nájezdech na R10. Je to tam na asfaltu v tuto chvíli sice samá mrtvolka pěvce, ale ti opatrnější si to zase mohou jaksepatří užívat. Odkvetly aromatické hlohyně a rozjely to jasmíny. A kvetoucí jasmíny jsou časem mladých slavíků! Ještě se ale rodiny drží pohromadě, teď se musím zaměřit na roli slavičích matek, teď mne to velmi zajímá! Po nespárovaných samcích jdou do pelichání právě ony - samozřejmě za předpokladu, že prošly klidným hnízděním.

Zítra vyrážím ještě jednou k Trní a pak napříč úvalem Klenice prvně k Vraždě (rybník u Matrovic). Tam mne ale lákají spíš motýli, musím tedy stihnout slunce, má se to kazit. Potřeboval bych fotku do novin a motýlí louky nedaleko Března jsou ještě nadupané.
Bude tam krásně ikdyž tam prý snad zmizely kolem náhonů všechny staré stromy. Pokud to tak opravdu je, vyfotím to pro Vás jako pozdrav z Mladoboleslavska.

Klíšťata potvrzena!

16. června 2011 v 20:16 | Pavel Kverek
Jak napsal kolega Ivan, klíšťata z loňského kněžmostského slavíka byla již v Bratislavě určena a opravdu si je slavík přinesl z Afriky! Tak to je tedy skvělé! Je to pro moji práci znovu velmi povzbudivé. Připisuji si ten objev k časnému datu pelichání lichého samce. Potřebuji totiž občas v tomto úzkém ornitologickém vymezení posílit naději, že cesta je pořád smysluplná, že nemám na stará kolena panikařit a hledat jiné zážitky. Třeba teď, když se do Česka blíží pestré vlhy. To bude za pár let specialistů a jeden, který už existuje, ušetří brzy za cestu.
Se slavíky zůstanu, jen asi přerovnám priority. Ještě nebudu hledat hnízda, ještě budu pár let chytat. Užiju si jejich pelichání - tam už jsem docela v obraze; chci si ohlídat odlet slavičích samiček a znovu doplnit superpozdní odlety; chci ověřit jejich poučení se z chycení sklopkou na nástrahu a porovnat loňská pelichaniště. Dál zkoumám rozhraní pelichání u prvního šatu, dál se snažím odlišit rodiče a určit slavíky dvouleté, sledovat tuk a mnoho dalšího. Síla je, že dvouletý jedinec po přepelichání je k neurčení. Ono i pohlaví, jakmile zmizí hnízdní nažiny, je konec a mohu pouze spekulovat. A že jsem zapomněl na nějaké to hlášení? 29 let mne naučilo být v klidu a padělat se výsledky zatím nechystám.

Pelichání začalo!

12. června 2011 v 22:52 | Pavel Kverek
Pelichání začalo a s ním i slavičí léto! Dnešek byl pro moji práci důležitý, podařilo se mi jednak chytit konečně slavíka za hranicí kraje (Trní /JC/), ale hlavně již s započatým pelicháním. Šlo o nehnízdícího dvouletého samce, kterému pelichaly 10.-9. RL a drobné peří na bocích. Vzhledem k tomu, že první vypadlá letka již byla v toulci před rozevřením, soudím, že proces začal 9. června. Jde o nejčasnější doklad započaté výměny, nepočítám-li samozřejmě onu hybridní samici z roku 09 - což je ovšem docela jiný případ. Tady to je.




Slavík byl zajímavý svým chováním, v místě se nacházel ještě jiný samec, který byl vyprovokován ke zpěvu a nakonec do sítě chycen. Tento druhý pták byl chycen do sklopky později a kdybych neviděl to břicho, vsadil bych na samici - i podle chování. Starší samec odpovídal hlasitě provokaci (ale nešel, až později jsem jej tam asi splašil), zatímco tento jedinec poskakoval po zemi, pokyvoval rýdovákem, přilétl nízkým přízemním letem kus od zdroje, hlasově nijak nereagoval a pouze v afektu sbíral po zemi potravu, ve snaze vysbírat si místo. Nažina žádná, ikdyž míry velmi malé, kloaka v klidu a nevýrazná. Podívejte se, jak nabírá na tuku! Tady, kdyby se to povedlo, bych ho potřeboval později ještě chytit; jakmile některého "spočítám", napíšu o pelichání větší práci. Už mám podnětů habaděj.



Slavíci, jakmile začnou pelichat, pěkně tloustnou - aby ne, celý den se jen živí (proto je pěkně chytají sklopky, pokud s nimi nemají zkušenost). To je jeden z mých rozhodujících poznatků, se sítěmi jsou všichni v tématu pelichání slavíků namydlení. Nechytí nic, ptáci nelétají ani tehdy, kdy ještě - nebo už zase - mohou. Je neuvěřitelné pozorovat je jak šetří každou kalorii.

Lesík je neuvěřitelně malý - tak 15-20 metrů, jiní slavíci tam nejsou. Sledoval jsem to dlouho. Mláďata nikde žádná.

Pod východočeskou Sobotkou prochází hranice rozšíření druhu v oblasti "boleslavské Jizery a jejich přítoků", zejména Klenice. Na hranicích výskytu se dějí věci velmi zajímavé. Na toto místo v trní u Trní jsem byl upozorněn zpravodajem, nikdy bych tu slavíky asi nehledal.

Pracovní výhled
Když jsem toho mnoho nepředvedl během "slavičího jara", vychutnám si "slavičí léto". Lokality mám našetřeny na pelichání a v práci si u "kolegy" vyjednám menší dovolenou. Zalezu si do roští a zasklopkařím. Musím začít brzy, než zmizí samice. Velmi zajímavá je otázka právě nehnízdících ptáků, ale to se ví samozřejmě i v zahraničí. I ten anglický slavík s funkčním geolokátorem musel být nehnízdící (ikdyž připouštím časnější přílety na tamní hnízdiště) normálně by to nestihl v uvedném schématu. A to je v problematice pelichání pro mne snad poslední velká výzva, nachytat ptáka ve dvou kontrolách, abych ho mohl spočítat. Pořád nevěřím tomu, že by byli obecní slavíci o tolik víc pomalejší než ti tmaví. Nevěřím. Pořád jen po někom něco opisujeme a ono se to pak vyvrbí trochu jinak. Mě ty počty prostě pořád nevychází!

Čas tvrdých oříšků

11. června 2011 v 21:21 | Pavel Kverek

Za pár dní začnou první dospělí slavíci pelichat. Peří mnohých v tomto čase již doznává určitého opotřebení a znaky zjara zřejmé, dnes mnohdy nenajdeme. Nabízím křídlo třetího dnešního samce, chyceného provokací, protože všichni ještě zpívali. Je to sakra tvrdý oříšek poté, co dva předešlí byli nejméně jednou kompletně přepelichaní. Kdo ze znalců vidí na dvou snímcích totožného křídla předěl, s ním souhlasím. Hodně těžké určení a nemusí být samozřejmě stoprocentní. Rýdovací pera byla relativně štíhlá a to mne vlastně přivedlo k pozastavení se nad určením věku. Dva obrázky proto, že jedno je foceno na slunci a druhé ve stínu - tím zároveň vidíme, jak klamavé jsou odstíny slavičího peří při různém nasvícení.
Tady jsou ta křídla.






Předěl se jeví mezi 3.- 4. LK (pomohl jsem si mírně kratší poslední nevyměněnou krovkou). Skvrny ani lemy na původních nejsou (fotka první trochu klame). Odstín je ale rezavohnědý a prapory řidší. Konečně, posuďte sami.

Na Řežabinci zakladatel tábora po mnoha letech řekl o rozlišování příbuzných rákosníků nad tisícovkou měření, že rozhodování je stále těžší. Vzpomínám na něj a souhlasím. Připouštím, že v mém archivu bude hned několik takových "těžkých" slavíků určeno chybně, na víc ale ani po devětadvaceti a půl letech výzkumu prostě nemám.

Dodatek: Ono je to často vidět už u jednoletých slavíků, jak výrazné rozdíly po částečném přepelichání (před odletem) v znacích na krovkách existují. Někteří mladí jsou už na podzim s málo výraznými znaky, jak musí vypadat o třičtvrtě roku později? Třeba tak, jako slavík na obrázku.

Dvě ohlédnutí

10. června 2011 v 18:35 | Pavel Kverek
Jaro zdrhá z krajiny, návštěvnost slavičího blogu slábne - aby ne, když nepíšu. Zlepším to. Nejprve pro terénní ornitology aktuální údaj. Kdo sleduje ťuhýky, opravdu se zdá, že snad nezmizeli, jen jaksepatří opozdili přílet. Dnes jsme pracovali na křížku v Dolánkách a cestou k Březnu (cca 0,5 km) jsme s Tomem viděli 3 (!) samečky. Stýskalo by se mi po jejich zhoupnutí nad svodnici pro velké druhy hmyzu, chyběl by mi pohled, kterak s úlovkem mlátí po usednutí o větev, prostě by mi ten nádherný pěvec scházel. Táhnou tedy později, je to jasné. Počkáme, až ten roztodivný úkaz na východním tahovém koridoru někdo později odtajní. Šedí lejsci jsou tu taky, tmaví slavíci - těch zatím nikdy u nás moc nebylo. Je to radostné - jaro, jak má být. Urvěte z věšáků triedry a v sobotu se běžte někam radovat!

Sklopky zklamaly

Vyrazil jsem nedávno do míst, o nichž bude příští rok výstava Zpěvák z periferie. Jak tam do těch čtyřech obrazců vlezu, mám před sebou ten příběh s nejvzácnějším českým slavíkem. Však se přesvědčíte, už nám článek i s fotkami za hranicemi přijali. Nevím, zda by tam mohla ta samice ještě být, asi ne. Vloni nic, ale je to zrádné. Už jsem si kolikrát takhle podobnými výroky pořádně naběhl. Je tam s tím pocitem ale krásně. Lidi z aut sice podivně zahlížejí, teď už mi to nevadí, vždyť mám výsledky. Líčil jsem v sektoru č.2 (u trafostanice), tam se totiž slavík po chvíli hvízdnutím ozval. Neměl jsem s sebou totiž techniku na přehrávání a bez ní to už takřka nejde. Přestože vzadu dokonce krkolomně jeden slavík zpíval, ani do jedné sklopky jsem nic do večera nechytil. Ale je tam zajímavě, uznejte sami.






Dnes (10.6.2011) jsme slyšeli zpívat slavíka v Mladé Boleslavi na Radouči, je to pro mne nové místo a budu se o něj zajímat. Nádherně zpíval slavík u Kosmonos, je to nezvyklé vzhledem k fázi hnízdění. I tam se podívám. A vyrazím hned zítra. Tyto pozdně zpívající jedince by bylo potřebné zkoumat, když jsem některého chytil, měl často značně poškozené peří, mohl to být důvod neúspěchu? A teď je také samozřejmě doba tmavých slavíků, pokud se někde usadil, dá se to zjistit.

Jak se v tom vyznat?

4. června 2011 v 9:01 | Pavel Kverek
Ornitologie je úžasná i v tom, že nás nenechá nepřemýšlet. Mnozí se letos podivují nad nedodržením příletových dat některých pěvců, platí samozřejmě i trend ubývání řady z nich.
A protože "náš" lejsek šedý dorazil až dnes někdy v noci či nad ránem (mnohde už pár chvil jsou), nebude zřejmě možno hledat příčinu pouze v jihovýchodním směru příletu. Ikdyž ten lejsek jistě také může cestovat tudy, platí pro něj spíše směr jižní a snad i jihozápadní. Východotažní ťuhýci obecní však v oblasti početní nejsou - spíše naopak, o slavíku tmavém se nyní začíná diskutovat. Rákosník zpěvný, jako další spolehlivý představitel "pohodlné" JV cesty, se sice opozdil, dnes už ale v oblasti je.
Co se tedy bude dít? Odhadne to někdo vůbec a nemůže být dojem lokální?
Řekneme-li dnes, že mladoboleslavský jarní průtah slavíka tmavého byl přímo bídný, za dva týdny tomu ještě může být jinak. Ano, až takové zpoždění mohlo někde nastat. Jen aby šlo pouze o zpoždění, vlaštovky se už asi letos výrazně nedoplní.
Co zmíněným druhům rozházelo biologické hodiny, co je nenutilo spěchat v čase, kdy hnízdiště jsou spolehlivě dávno připravena? Stihnou vyhnízdit?
Ta poslední odvěď těžká nebude - vyhnízdit stihnou.
Kolegové v zahraničí o slavíku tmavém uvádějí, že jedním z důvodů rozdílu v příletu (od slavíka obecného) může být odlišný populační vrchol mírně jiné potravy. Zmiňují právě i odlišnou migrační strategii. Nebude to opravdu spíše ona druhá možnost, s řadou nám u pěvců dosud neznámých problémů? Jenom kroužkování specialistů a následné kontrolní odchyty mohou později alespoň vyzradit, zda se slavíci tmaví letos opravdu "jen" nezvykle opozdili, nebo vše zachraňuje u pěvců poměrně známá "druhá vlna", tvořená ptáky bez zkušeností či jinak znevýhodněných (klidně i původně průtažných). Mohl bych si "mýt ruce" a hodnotit "své" slavíky obecné, u kterých nic takového neproběhlo (zimují samozřejmě také jinde), ale slavík tmavý mne v posledních letech rovněž velmi zajímá. A tím, co letos předvádí - i daleko víc. Pusťte se Vy, kdož na tyto stránky přicházíte, do svých hodnocení; do pátrání po odpovědích na předložené otázky. Chytřejší budeme - a že se tak stane - třeba až na podzim. V každém případě však půjde o velmi zajímavý výsledek roku 2011. Tak na všech Vašich úsecích, kterými si děláte s dalekohledy či cajkem na chytání potěšení, přeji potřebné štěstí.