Listopad 2011

Končí listopad

30. listopadu 2011 v 22:45 | Pavel Kverek
Dlouho jsem nepsal. Je to tím, že role komunálního politika mě pěkně provětrala. Chtěl jsem ale stihnout ještě listopad tady na blogu a napsat pár vět.

Jezdím kolem řady slavičích hnízdišť - a už to pozoruji několik let - ty cesty jsou velmi příjemné. Vidím z auta jednotlivé keře, kde pelichal ten či onen slavík, místa po hnízdech, opadané křoviny, jimiž rodiče vyvedli z lokality mladé. Vidím skládky, kterými jsem klopýtal obcházeje jednotlivé plácky se sklopkami - říká se tomu "duch místa". Vnímám jej výrazně. A to je ta radost, návraty stejnou cestou do stejných míst. Stárneme, ale tak nějak společně. Vzrušující je načítat místa nová, mnoho jich nepřibývá, ale přeci jen. Třeba kolem podniků.


Těším se na jaro, ale přistihl jsem se, že mne láká i ten předzimní čas. Je odpočinkový, nemusím zahrabávat sklopky, nemusím sahat pro kroužky, nejsem neklidný. Mám ta místa mnohde nafocena, hlavně výjimečné znaky lokalit, protože každá je něčím nápadná. Tady jsou záhony mochyně - židovské třešně, dá se samozřejmě i ochutnat.


Jinde kvetou drobné zdivočelé narcisy, jinde rudé tulipány a kytky, které ani neumím určit. Vše je přivlečeno. A to už vůbec nemluvím o protierozních výsadbách, to je přímo botanická zahrada!
Je ještě pár původních luhů nebo trní, ale většinou už jde o pěkný mix všeho možného. Jednou jsem se na periferii města málem otrávil, myslel jsem, že jde o přezrálé višně a měl jsem problém. Hlava mi mohla uletět. Droga odezněla po hodince, byl jsem jak po flámu. Seděl jsem pod viaduktem jako bezdomovec.
Každé místo je jiné, v každém účinkoval jiný slavík, některá jsem navštívil z vzácnými lidmi, někde přišly skvělé výsledky. Mám tu krajinu, naroubovanou lidskou lhostejností, přeci jen rád, vždyť za Bousovem na jedné takové rozkvétá a voní opravdová růže galská! Na jiné jsem ještě před pár lety uviděl zmiji. Kolik jich bývávalo za mých mladých let!

Fakt, že hnízdiště po létě osiří, je přínosem. Učím se hledat krásu právě v tom čase největší obyčejnosti a když to dokážu, jsem na konci snažení. Dál nelze dojít. To jsem si přál, už tomu rozumím. A když se pak slunce začne vracet, bývám pozornějším. Zázraků den za dnem přibývá. A přijde čas, kdy mne zahltí docela, už nedovedu úžasy sčítat, jen se mi třepe srdce a po cestě mluvím nahlas. Nalézám děje, které bych před rokem vidět nedokázal, kopíruji do hlavy další obrazy, nohy těžknou nákladem poznání.
Slavíci se jednoho z dubnů vrátili, zpívají, už zase hnízdí, někteří začínají pelichat, slunce neskutečně pálí a první z nich dnes v noci už zmizeli. Zavírám penál s kroužky, sedám k archívu a pouštím ten film odznovu. Není to nádherné? Tak na to už dneska odpověď znám!

Děkuji všem, kdož sem přicházíte, ikdyž je stránka občas zaprášená. A hlavně pro Vás chystám silvestovské ohlížení. Vypíšu kupu zážitků uvedených předponou "nej..."
A mám znovu za úkol vychystat i stránku VČP ČSO v čase končícího roku "11"; tak tam pak taky nakoukněte.
Co nejklidněji postupující čas adventní vinšuji z Kněžmostu.

Výsledky výzkumu I.

13. listopadu 2011 v 15:54 | Pavel Kverek
Potulka a přesídlení s usazením

Velmi zajímavým se jeví vyhodnocení přesídlení slavíka obecného z výzkumu. Prolézal jsem víc než padesátku kontrolních odchytů vztažených k přesídlení podrobně a dlouho a přijde mi skvělé, že jsem vůbec nedosáhl kategorie "nad 10 km"! Jinými slovy: Slavík, který by byl kontrolován dále, jak deset kilometrů, v archivu neexistuje!

Zejména fakt, že "osmikilometrových" je z oblasti řada, ale chybí právě takový ten "z jednoho konce na druhý" (z odvráceného břehu Jizery k Sobotce to je 20 km), ukazuje to na známou soudržnost slavičích populací. Ono tímto směrem de facto ani není kam utíkat, na východě se zvedá pahorkatina, na západě začínají lesy. To na šířku je území téměř poloviční, ohraničují jej však striktně vyvýšeniny. Na sever Český ráj, na jihu hřbet Chlumu. Jedině právě za Chlumem ku Praze do pravého Polabí lze druh najít - a to početně. Tam lze snad i předpokládat případný rozliv zkoumané populace.

Nejvzdálenější pohyb kroužkovaného slavíka je tedy 9 km. Je to paradoxně jeden z nejstarších výsledků a je z nejcennějších. Byl už tady diskutován, pojďme jej připomenout z jiného úhlu, s odborným komentářem.

Slavík M 967335 se narodil v anglickém parku v Březně, kde byl 18. června 1983 (jako krátce poletující mládě) postrčen do šestimetrové "drátěnky" spolu s jedním sourozencem. Zbylá mláďata ani rodiče se chytit nepodařilo.
Tento pták byl kontrolován ještě téhož roku jako přepeřený (1K) poblíž Přepeř, při okraji komplexu Pteč na Dolnobousovsku. To bylo 27. července, kdy se jej podařilo chytit sklopkou v jediném černém bezu u cesty. Zrály tam bezinky a slavík krátce hvízdnul (tím se prozradil). Hned v následné kontrole se chytil.
Setkal jsem se s ním znovu 10. května 1985 v pásu vrbin, při okraji starého luhu pod Studénkou. To už z něho byl tříletý zpěvák!
Zajímalo mne, zda v místě přesídlení vydrží, anebo bude usilovat o návrat do místa narození. Než jsem se mohl vydat do Března a tamního slavičího ráje, zkusil jsem dalšího jara nejprve onu bažantnici pod Studénkou. A on se tam vrátil! 1. května, 7. června i 30. června tam s rodinou pobýval. Dopsal jsem si tedy přesídlení s usazením.
Našel jsem jej tam i 13. května 1987, ve stejném prostředí. Bylo mu 5 let.

Nevím, jestli to pak za rok byla zodpovědnost či nezodpovědnost, pod Studénku jsem už nepřišel. Musel jsem stavět dům a času nebylo na rozdávání. V roce 1991 jsem tam již potkal slavíka jiného. Ukončil jsem naše setkávání tedy dost zbaběle, protože právě on byl tehdy v létě u startu mého manželství.

Pojďme si výsledek více prosvítit, je pravda, že v 90. letech by mi to ještě mnoho neřeklo. Dnes v tomto jediném příběhu vidím tolik signálů!

1. Známe-li stav opeření slavíka v čase kroužkování, jsme schopni tedy velmi přesně stanovit datum narození i vyvedení mláďat. Oba sourozenci měli centimetr dlouhá rýdovací pera a byli krmeni spolu nejméně ještě s jedním vrstevníkem oběma rodiči. Pozdější kontrola na potulce nám potvrzuje, že pokud se podaří mladým rozutéci z hnízda, bývají v přežití dále úspěšní.

2. Časový prostor mezi kroužkováním a letní kontrolou stačil slavíku k výměně drobného prvního (skvrněného) peří. Datum mj. dokládá, že z bezproblémových hnízdění mohou být už koncem prvního prázdninového měsíce mláďata hnízdišti výrazně vzdálena. Kontrola odkryla i prostředí, jaké slavíci na potulce preferují (bezinkové keře v blízkosti cest).

3. Místo kontrolního odchytu ukázalo směr potulky v regionu, byl jím severovýchod. Podařilo se zjistit i to, že stejně jako mnoho ostatních i mladí slavíci se po cestě ozývají kontaktním hlasem (staří jsou v létě tiší a pelichají).

4. Přestože v roce 1984 nebyla bažantnice kontrolována (místo jsem ještě neznal), rok 1985 už v ní slavíka prokázal přesídleného a hnízdícího. Místo leží od rodiště 8 km na severoseverozápad a od místa kontroly na potulce 9 km západně. Vytyčené trasy tvoří trojúhelník.

5. Roky 1986-7 odhalují slavíka, pobývajícího již trvale v místě přesídlení a hnízdícího. Kolika let věku dosáhl, nebylo bohužel zjištěno. Přesto i tento fragment slavičího života, odhalený kroužkováním a následnými odchyty, prokázal ptačí schopnost přežít cesty do zimoviště a za předpokladu zachování hnízdiště být úspěšný v reprodukci. Byla též odvozena snaha slavíků, držet se - pokud ne přímo - tak v blízkosti místa narození.

Na tomto příkladu lze naznačit, jak hlubokou studnici poznání skrývají ony stovky kontrolních odchytů s půldruhým tisícem slavičích kroužkovanců, z severovýchodu boleslavského regionu.

Zpráva pro návštěvníky

13. listopadu 2011 v 10:36 | Pavel Kverek
Vlastní chybou se mi podařilo vymazat značnou část doprovodných snímků z blogu. V zimním čase to vezmu od začátku, témata upravím a doplním. Problém mne mrzí a omlouvám se za něj.
Na večer připravím aktualitu.

Pavel Kverek

Co v knize chybí

6. listopadu 2011 v 17:55 | Pavel Kverek
Reedice 3.dílu Fauny ČSSR-Ptáci je na pultech! A někde už i v knihovnách ornitologů.


Těšil jsem se hlavně na nově vyvedené slavíky a musím říci, že jsem zklamán. Tolik věcí se událo od předchozího vydání a mohla v těchto (jinak docela pěkných knihách) být. Některé moje poznatky byly již publikovány, ostatní šlo vyžádat. Vím, že je na všechno pozdě, ale i proto máme tyto stránky, abychom mohli diskutovat. Zvu tedy především ornitology, aby si téma nalistovali a doplníme poznámky.

Slavík tmavý (Luscinia luscinia)

Zastavím se až u odstavce "Výskyt v ČR". Uvedené výsledky by zasloužily revizi.

První dvě (jihočeská) hnízdění jsou velmi sporná.
U Mydlovar kompletní pár ST nebyl v roce 1989 doložen (s pozorovatelem jsem věc kdysi diskutoval, jednalo se zcela jistě o smíšený pár).
Případ z Třeboňska z roku 1991 jsem diskutoval se zkušenými terénními ornitology, kteří z toho času od Velkého Tisého takové zjištění nemají a nad zápisem se podivují.
Údaj od moravských Záhlinic z roku 1996 byl akceptován FK, byl-li tedy opravdu jednoznačně prokázán kompletní pár slavíků tmavých, pak jde o první hnízdění u nás!
Zjištění od Drnholce (1986-7) má formu: "pravděpodobně hnízdil pár" - nelze to tedy za důkaz považovat.
Uvedeno je ještě publikované hnízdění v polesí Soutok u Lanžhota, s kterým jsem se doposud neseznámil.

K výkazu lze uvést, že prokazování hnízdění slavíků tmavých (není-li možnost genetického ověření) je složité v tom, že by bylo třeba u hnízda chytit oba partnery či je alespoň přesvědčivě zdokumentovat fotograficky.
Ze zkušenosti mohu říci, že v převážné většině půjde o hnízdění smíšená, ikdyž samozřejmě hnízdění kompletního páru slavíků tmavých v republice lze očekávat a v příhodných prostředích se v omezeném počtu jistě i odehrává.

Poznámka k výskytu v republice a tahu

K výskytu lze doplnit, že již během mých odchytů (zkraje 80. let minulého století) byli slavíci tmaví jednotlivě chytáni zejména na jarním tahu i v naší oblasti.
Dva českomoravské výsledky kroužkování jsou velmi cenné, ikdyž nepůjde o příslušníky naší populace. Ukazují však alespoň omezený průtah, zejména mladých podzimních ptáků, přes naše území směrem k jihovýchodu. Zde by bylo velmi přínosné, aby kroužkovatelé dokázali s jistotou věk chytaných slavíků stanovit.

Hnízdění

K výskytu hybridních jedinců už bude možno příště doplnit výsledek z roku 2009, kdy byla pro vědu prvně doložena ve volné přírodě i nehnízdící hybridní samice (chycena pelichající na okraji Mladé Boleslavi a potvrzena genetickou analýzou).
Jinak třeba říci, že tato kapitola je vyvedena aktuálně a podrobně.

Slavík obecný (Luscinia megarhynchos)

Popis

Změnil bych údaj k zúžení vnějšího praporu u ručních letek. Od 90. let se zcela nově a pečlivě věnuji tvarů křídel obou "hnědých" slavíků a výsledek pro SO je ten, že ono zúžení se vyskytuje vždy i na 4.RL! Jde o důležitý rozpoznávací znak.
Rád bych do textu o chování samců v noci doplnil zajímavost, že pták vůbec nepřijímá potravu.

K výskytu v ČR

Údaje o vývoji populace jsou v pořádku, nárůst lze opravdu ohodnotit 25-30%, je potřeba ovšem říci, že z této hodnoty z přelomu století se početnost ptáků (alespoň na Mladoboleslavsku) již nenavyšuje.

Výkazu jarního příletu by slušela i data z Mladoboleslavska s prvním zástihem 10.4. - tedy v I. dekádě dubna.
Bez chytání jen obtížně zjistitelný odlet bývá až na výjimky ukončen do konce srpna, s hlavním odletem už na rozhraní července a srpna. Rekord v prodlevě starého slavíka byl zjištěn 5.září. Lze říci, že výsledky z Mladoboleslavska nejsou nijak vzdáleny pozorováním z oblasti Mělnicka (poslední odstavec).

Tah

K tahu lze dodat, že jižní směr napříč Středozemním mořem přes Apeninský poloostrov bude ptáky vy užíván rovněž výrazně, ovšem na jarním "zrychleném" tahu, kdy ptáci přeletují ve větší míře též Saharu.
Diskutovaný zástřel slavíka 10.ledna 1953 u Attigliano v Itálii nemusí být omylem v nahlášení, protože se jedná o samce, který byl kroužkován na jaře koncem dubna a označen tehdy jako víceletý (+1K). Mohlo se tedy klidně jednat o velmi starého slavíka "mimo kondici", který si na cestu dál již netroufl a pobýval v relativně příhodném Středomoří.
A poslední věc - v případě uvádění kroužkovance od Čelákovic s nejdelším zjištěným posunem (213 km SZ do Německa) není možno přiřazovat tento výsledek slavíku obecnému! Přehled výsledků tak dostává zcela jinou tvář. U zmíněného mláděte, označeného v hnízdě a zastiženého následujícího jara (12.května) u Luckenau (tam určeného jako samce slavíka tmavého), jde zcela jistě o hybridního jedince(!) a třeba i s naznačeným vztahem k oblasti nedalekého překryvného pásu příbuzných druhů poblíž Frankfurtu nad Odrou.

Cizopasníci

Zde by stálo zato doplnit (před řadou let) prokázaný výskyt motolice Collyriclum faba a ke klíšťatům obecným připsat též nalezená klíšťata Hyalomma sp., přenesená dvouletým slavíkem ze zimoviště. Oba nálezy se řadí pro druh k prvně popsaným.

...k modráčkům v knize už jen připomínku: Alfréd Hořice druh zjistil u Koprníku - dříve Koperníku (podle hvězdáře Koperníka), na Kněžmostsku - nikoliv "Keprníku" (Jeseníky) a my hnízdící modráčky od Koprníku tehdy ohlásili nikoliv v roce 1992, kdy už jich bylo mnohde víc, nýbrž v roce 1986 (což bylo tehdy jedno z prvních míst výskytu druhu u nás).

A ještě nově jedna poznámka: Na webu ČSO visí článek ke knize. Jen dodávám - vůbec se tentokrát méně děkovalo...

Vypelichaná hnízdiště

3. listopadu 2011 v 9:44 | Pavel Kverek
Pojďme se podívat na místa, kde pelichali slavíci. Nabízí se opuštěná pískovna u Bakova nad Jizerou. Jdeme tam až teď, protože opadává listí a lépe lze prohlédnout plácky.

O co jde?
Říkávalo se, že slavíci po hnízdění z lokalit mizí a v pětaosmdesátém dokonce jeden kolega napsal: "že mizí neznámo kam". I za hranicemi měli mnohde ten pocit, no a já jsem byl o tom také přesvědčen. Vcelku náhodně se sice podařilo tu a tam pelichajícího jedince zastihnout, ale v nepoměru oproti očekávání odvislého od předtím hnízdících párů. Svádělo to až k podezření, že slavičí rodiče nějak početně hynou. Kdyby ovšem zjara nebyli na hnízdištích dobře z 50% znovu přítomni!

Světlo se podařilo do věci vnést až s využitím přehrávek hlasů, kdy jsem spíše omylem "zahrál" i mimo hnízdiště. A právě tam začal klíčit údiv a poznání.

Slavíci, pokud z místa nezmizí pelichat jinam (ojedinělé důkazy), přesunou se do prostředí, kde by je málokdo hledal. A to je i odpověď na neúspěchy. Považme - přijde-li kroužkovatel na lokalitu "zachytat si" v létě, natáhne sítě mezi keře či přímo do nich. Sklopky tahat nebude (obecně se do nich moc nechytá a navíc tam není důvod). Slavíci se v létě zpravidla vůbec neozývají. Jejich pohyb v nejtemnějších partiích je výrazně omezen, lze říct, že velmi neradi létají. Možno je v tomto čase přirovnat k cvrčilkám jak jsou nenápadní. Síť mezi keři chytne sotva mladého, který žije, narozdíl od rodičů, jinak. Síť přímo v keřích pták včas "přečte", protože k ulici doskáče.

Pojďte se tedy podívat, jak malé a nenápadné prostory slavíkům stačí a vyhovují.


Shluk keřů nad lomem, oddělený od areálu vzrostlou třtinou. Slavík zde byl nakontaktován a po chvilce pod šípkem (na obrázku vpravo) chycen. Porost není vůbec vysoký, opticky jej zvedá mulda navezené zeminy.


Ještě snad menší pelichaniště. Břeh nad pískovnou, s jediným šípkem na hřebeni svahu, přecházející do nevelkého maliní (za hřbetem stěny). Je až neuvěřitelné, jak si rozpelichaní a nelétající slavíci v prostředí "věří". Při zahrabávání sklopky do keře často přečkávají hned na opačném konci v temném přechodu větví do bylinného patra. Pak je skutečně otázka minuty, než se po zmizení chytače na vyhrabaném a provokujícím plácku chytí. Tyto pokusy mj. dokládají, jak jsou slavíci pod knutou značného výdeje energie hltaví!

Prostředí věčného příšeří, chráněné před opeřenými predátory, s minimální potravní konkurencí, možností noclehu a dokonalým úkrytem. Místa mohou být stranou hnízdišť či při jejich okrajích - rozhodně ale tam, kde bychom ptáky nečekali. A připočítejme klidně i lány s řepkou, hrachem, obilím či cukrovkou - a výsledkem je známý dojem: "slavíci se s vyprovozením mláďat do světa z míst podivně ztratili!"
Dnes vím, že to v převážné většině pravda není. Slavík si nás všiml hnedle u cesty, jak jsme přišli! Ano, byla to ta hromada hlíny, kam jsme flákli s kolem - s lebedou, kopřivami, ostružinami, malinami, svlačcem, topinambury, plotním plaménkem, pámelníkem, nebo čím ještě, i mnohde pochytanými mikroténovými pytlíky či zmačkanými ubrousky. Mnohdy pouze s jedním malinkým šípkem či bezinkou! Ten slouží k tomu, aby se slavík mohl vklidu usadit a věnovat půl dne péči o rostoucí peří, druhý zbytek pak k intenzivnímu sběru potravy. Jak prosté a po třiceti letech již odhadnutelné!

Tato nová aktivita v specializaci je velmi vzrušující. Chytání po předchozím nakontaktování bývá úspěšné a jediný slavík nevypadá stejně! Fáze pelichání jsou tvarovány jednotlivými dny, tak rychlý je to proces.

Uspokojení nad nalezeným klíčem a pohled do archivu jsou natolik potěšitelné, že pár podzimů s nimi ještě půjdu. Bolí u toho záda a ruce bývají plné trnů. Kalhoty rozervané, sklopky zcuchané svízelí. Motyčka omlácená od šutrů i sklenic, po těle jizvy od klíšťat. To je na tom ovšem to nezapomenutelné!

Tak ještě dnes...

2. listopadu 2011 v 11:31 | Pavel Kverek
Děkuji za další rekord v přístupech na blog! Bude to tedy tím, že vytahuji výsledky výzkumu. A připravím další. Dalšího tajemného slavíka "pověsím" ale až po neděli, až se vrátím z konference.
Večer ale dám z "jiného šuplíku" ukázku míst k pelichání. Přijďte zas, budete koukat! Jsou to zcela nové poznatky, nevěřím, že je někdo má - a znovu: Protože se slavíci chovají v mnoha ohledech nečekaně, je to právě ten důvod, proč se takovéto výsledky hůře získávají. Člověk totiž ani netuší, co vlastně očekávat, vždyť místa výskytu jsou pocitově tak transparentně prázdná!

A ještě postřeh k odchytům v horách na Moravě.

Máme příležitost vyznat se v pohybu ptactva republikou - tak dokonale ten Červenohorský periskop funguje! Navíc se tam šešli kluci, kteří se v ptactvu vyznají a jaksi bonusem dokáží vypíchnout i souvislosti s viděnou migrací tímto velkým a šikovně nastaveným podzimním trychtýřem!

Nejtmavší podezřelý

1. listopadu 2011 v 22:35 | Pavel Kverek
Tohoto jedince jsme tu už před pár dny měli. Je to slavík, který se tak trochu vymyká zažité představě o křížencích, ale podle zdokumentovaného křídla to slavík tmavý - zdá se - není. Bohužel nebyla možnost provést na tomto jedinci analýzu DNA, bylo by to zřejmě zajímavé.

Nejprve pár slov k odchytu
Pták byl chycen 22. května 2010 před polednem v oblasti červenské kosy, která byla v tom čase i s přilehlými vrbinami zavodněna. Chycen byl sklopkou v místě hnízdění klasického páru slavíků obecných, nijak se hlasově neprojevoval před tím, ani po odchytu. Kloaka umožňovala určení samce - ovšem, zda se nějakou formou na hnízdění podílel, nelze s jistotou říci. Když za pár dnů přijeli specialisté, chytit se jej v místě nepodařilo.

K identifikaci
Nebudu jmenovat, čím vším upomíná na slavíka tmavého - zmíním spíš, v čem se liší.
Podíváte-li se na projekci ručních letek, je na nich patrný větší oblouk, než u slavíka tmavého.

Nabízím dvě křídla - první diskutované a druhé pravého slavíka tmavého.



Podívejte se na 2.RL, na její celkovou délku a promítnutý poměr v hrotu křídla vůči 4.RL. Tam je ten největší rozdíl. Tvrdím, že slavík není jednoznačně zařaditelný, kolegové v Německu mají velmi zajímavá "křídla" F2 kříženců (potomků z následného křížení hybridního samce a té či oné samice), která se až na drobnosti již "vrací" k jednomu ze základních druhů. Tam bych hledal odpověď pro tohoto jedince a zvykejme si, že nebudou bez testů všichni slavíci zařaditelní jednoznačně. Vzpomínám si na jedince z minulého století mé specializace, kteří už tehdy byli všelijak "podezřelí". Pravdou ovšem je, že to bylo v časech, kdy u nás, ale ani jinde, mnoho poznatků nebylo. Inu, pustili jsme z ruky řadu zajímavých slavíků bez toho, aniž bychom více hledali.

Slavík - dnes představovaný, má dobře zřetelný lem na spodních krovkách ocasních, ale k němu kolegové uvádějí značnou variabilitu.


Pánové v Německu dále pracovali se znakem na špici 3.-4.RL, kdy slavík obecný má vnitřní prapor (stejně jako ještě i u 2.RL) nápadně zúžen zářezem (ověřeno na českém materiálu), kdežto slavík tmavý má tento úkaz pouze u 2.RL (ověřeno u českého materiálu). Křídlo diskutovaného slavíka - hybrida(?) má ona zúžení patrna i na tak špatné fotografii, kterou jsem nabídl. Utíká tím tedy z představy o slavíku tmavém. Konečně! (Patrné na vrchní fotografii).


Vím, že to už zavání téměř "alchymií", ale ono nám v tom hledání nic jiného nezbude. Uvažte se mnou - proč nikdo dávno nepodezíral hybridní slavíky v českomoravskoslezských sklopkách a sítích, když tam museli poskakovat a viset? Popsaná kombinace znaků není v terénu zrovna nic, co by na člověka zařvalo a praštilo ho přes ruce, kdyby chtěl ryšavce pustit. Sám jsem se k tomu velmi dlouho propracovával v čase, kdy návody a schémata či dokonce fotky chyběly a odvážněji laděné verdikty pak i o něco později byly zpochybňovány. Dnes se směji prvním mým článkům o "možných" křížencích, je totiž nad slunce jasné, že jimi opravdu byli! Sám si můžu za vibrující kolena, kdybych už tenkrát "vletěl" poctivě do smíšeného páru u Koprníku a ohlídal si rozlítaná mláďata, postupoval bych dál jistě delšími kroky. Ale konec konců, mohu být rád (při své povaze), že mne štěstěna chytla za límec (když už se na to nemohla dívat) a klepala se mnou tak dlouho, až jsem se odvážil. Dnes má naše ornitologie šanci zkoumat slavíky rovnocenně s těmi nejvyspělejšími znalci kolem.
A když už jsme došli až sem, zajímalo by mne, co se může dít na východě Slovenska? Velmi tajemná ta oblast východního překryvu musí být!

Pokročíme dál

1. listopadu 2011 v 8:32 | Pavel Kverek
Děkuji za dosud rekordní návštěvnost slavičího blogu. Bohužel z toho nepoznám, přichází-li víc zájemců na "poetiku" či "probírání křídel". Pověsil jsem toho na blog nyní dost, chtěl jsem jej předzásobit tématy před konferencí v Klatovech.

Večer přátelé představím ještě jednoho "těžkého" slavíka, škoda jen, že fotky prvních hybridů z časů, kdy byli ještě natolik neuvěřitelní, že kříženci pomalu ani nebyli, prostě nemám. V archívu toho ale najdeme dost a podíváme se také k specialistům do Německa. Tam se v konci století a trochu i v tom novém tedy děly věci! I proto mám radost, že jsme mohli u nich představit českého nejvzácnějšího slavíka. Myslím, že nezklamal. Vždyť ho hledali celou svoji kariéru u nich!