Leden 2014

VPZ a jiné

29. ledna 2014 v 21:39 | Pavel Kverek

Leden to má spočítané. Buďte zdrávi, vážení.

Čím začít?
Už jsem vlastně začal. Myslím si, že je po zimě. A přizvukuje mi v zahradě koňadra.

Co nového?
Jednali jsme o záchraně vybraných mokřadů tady u nás. A vyjednali, že jednat budeme dál. Zvu vás k jednomu přiloženým obrázkem, ale jen na okraj! Povrch nedrží, je propařený a pak už bychom jen klesali.


A hned jedno důležité sdělení - VPZ 2014 proběhne právě tady. Ne poprvé, ale vracet se na stará místa, to mám rád. Rybníky u Koprníku. Tak to rezonuje stále! Jen lituji, že jsem sem přišel až v půli osmdesátých let. Za modráčky a vachtou trojlistou. Tady zpíval rákosník ostřicový jednoho jara. Sem se vrací čápi na stožár s vykovaným letopočtem. Tady mi je dobře po těle. Přijďte se letos podívat a poslechnout si, o první sobotě máje.

Budu muset pak spěchat. Už v konci první májové dekády odjíždím za slavíky za hory. Čeká tam několik náročných úkolů. Trošku české slavičí jaro ošidím, nelze jinak. Vědomostně se ale posunu dál. "Posunu" je správně, žádné "poskočení" v tématu už nezažívám. Ne že by to nebylo v hlavě kam rovnat, ale objevy už příliš nepřibývají.

Fotil jsem zimní motivy v Slavičím háji, abych měl pro časosběrný snímek podklady. Byla tam kosa, je to mrazová kotlina, ale když si člověk sáhne do auta pro štrůdl z místních jablek, je málem po zimě! A taky vzpomínky. Našel jsem tam v ústraní při hraně keřů lístky jahodníku. Byly tam před lety jahodové plantáže a některé rostliny se roztoulaly po kraji. Byl bych rád, kdyby se udržely.

Mnoho ptactva tam nebylo. Ale ono se to změní, už v únoru. Nyní je to spíše pro zvěř. Otisků stop jsem našel dost.
Naše čerstvá výsadba konečně usnula, to zimní polojaro moc neprospívalo. Stromky a keře musí hned potom zabrat. Dal jsem si na záměr tři roky, jeden už je pryč. S nikým jsem se sice nevsadil, ale cítím šanci. Bylo by to profesionální.
Nevím, kdo ze zbytkové slavičí populace se vrátí, lem cesty je pouze pro jediný pár. Stranou sběrného dvora přebýval ještě jeden zpěvák, ten ale neuspěl.

Vzpomínám na místa, která jsem našel až v létě během pelichání slavíků. Některá byla hezká už tehdy o prázdninách, jak tam to musí vypadat v květnu! To si neodpustím. Tam musím. Je třeba síla, jakmile rozkvetou trnky a je toho dne slunečno, jak je hned po nich. Včely jsou šílené z té vůně a práce je baví tak, že tu nádhernou chvíli jaksepatří pokrátí.
Viděl jsem tam létat babočku kopřivovou, chybělo jí křídlo spodního páru, plácala se v květech jak ve větru, ale byla šťastná. Nikam dál jsem tenkrát nešel. Dokud nezmizela v trní, bral jsem si od ní sílu po hrstech. A usmíval se nad tím dojemným dočkáním se.

Nečekám od krajiny víc, než mi dává. Nemá víc a málo toho není. Jen jsem si to v sobě potřeboval časem "přenastavit".

Z posledních dní

19. ledna 2014 v 20:20 | Pavel Kverek
Vítejte.

Bude třeba se vypořádat s řadou proběhlých změn, některé se promítly/nou i na slavičí blog.
Určitě ale bude žít dál.

Co se děje kolem?

K posouzení jsem dostal slavičí nahrávky z Polabí.
Dnes už není problém, zaznamenat zpěv na místě a to docela v dobré kvalitě. I dodaný materiál byl srozumitelný, představil zpěvy obecného slavíka v pozdním čase, kdy už ptačí repertoár slábne, pěvec se nesnaží, nepotřebuje. Takové projevy mohou posluchače snadno přivést k podezření, že objekt není druhově v pořádku. A někdy být nemusí, byť to nebyl případ z Nymburska.

Dostala se ke mně již řada záznamů, které byly pořízeny po půli (lépe na konci) června a tam jsem litoval, že slavík dozpíval a mohl si jen tak zmizet. Že jej nikdo v ruce neprohlédl. Jako tehdy u silničního tahu poblíž HK.

Ono se totiž ukazuje, že hybridní samci vedou po českých luzích, ale především hájích, během slavičího roku velmi zajímavý život. A jejich přítomnost v prostředích slavíka obecného se začíná projevovat často až se zpožděním. Pokud vůbec.
K posouzení se nabízí třeba čas příletu těchto "zmatenců". Dodržují cestovní mapu slavíka tmavého či obecného? Možná, jak kteří. Byla-li matkou křížence samice ST, musí mít nutně s převládajícími znaky po ní i druhové nároky? A třeba i scénář pelichání? Od něhož se odvíjí třeba načasování odletu?

Závěr z napsaného může být takový, že se vyplatí upínat zájem k červnovým zpěvákům i s tím, že nejčastěji půjde o podobné zjištění, jak zmíněno v horním odstavci. A abychom měli hledání složitější, třeba mít na paměti, že i nahodile se vyskytující samci slavíků tmavých v našich podmínkách, zpívají nejčastěji druhově neúplně - to zjara, a jak pobytem v místě prodlévají, barví se jejich zpěv po hostitelském druhu, tedy SO. Podle studií k tomu "slevování" mají blíže právě ST, než naopak. A aby věc byla složitá přesně jak v přírodě je, ještě třeba myslet na skutečnost, že ST jsou u nás v naprosté převaze kategorie 2K, bez hnízdní zkušenosti. Tedy očekávatelně zpěváci bídní. A konečně - právě ve vztahu k jejich mládí a absenci zkušeností s hnízděním, znám dva případy, kdy místní úspěšný (víceletý) SO navzdory menší postavě potlačil význam ST na lokalitě tak, že ten byl v místě spíše jen v roli "pozorovatele". Samozřejmě, že názor není podepřen genetickým otestováním potomků, nutno tedy přidat "?".

A k dalším událostem

Lidem chybí ptáci na krmítkách a podle Lidových novin (jejich dotazu) i havrani v Praze.
Keře kvetou, teplotní rekordy padají - hned ale znovu uklidňuji: slavíci v zimovištích o tom nevědí! Jestli přiletí dříve, a jestli přiletují dříve? Nic překotného se v Kalendáři příletů zatím neděje. Napsal bych vám to.

Návrat na blog

9. ledna 2014 v 18:47 | Pavel Kverek
Vstáváme z popela.
První den v roce 2014 se sesypal počítač, ze kterého je slavičí blog živen. Budeme ale pokračovat i v pátém roce.

Času jsem využil k hledání v rozsáhlém archívu, našel hromadu zajímavostí a postupně je zde budu uvádět. Půjde hlavně o výsledky kroužkování.
Například jsem mnohokrát zmiňoval, že prokázaných soudržností hnízdního páru slavíků je jen několik. Je to siec pravda, ale mezi těmi naprosto vyčnívájí ptačí manželé, kteří spolu hnízdili po čtyři sezóny! Tak to se mnohdy nepodaří ani u lidí.
Tak i o těchto věrných slavících přinesu zprávu.

Svými zůstaneme

1. ledna 2014 v 11:03 | Pavel Kverek
Vážení příchozí,
vítejte v roce 2014!

Dosršeno, doboucháno! Tedy, co letos doprovodilo poslední den v roce, to nemá obdoby.
Ne, na Boleslavsku nebude příliš lidí, kteří by měli hlouběji do kapsy, soudě podle toho, jaký kalibr, v jakém množství a v jakém časovém rozpětí (aby i ti malí...) ty padesátikoruny, ale spíše stovky, povylétaly do vzduchu. Což! Konec roku podle církve bych nechtěl zcela jistě, komunista krom semtexu tyhle mírnější dimenze pro lidi taky neznal - a ani nepotřeboval, kapitalismus už to dokáže. Jakpak asi dopadlo ptactvo na pražské Vltavě? Co troleje, přežily to otloukání labutěmi?

Tady v mlýnské zahradě je teď kolem jedenácté báječný klid. Nový rok přinesl změnu!
Přilétlo k nám za tmy pár raket - menších, máme i jednu větší. To do plusu. Chudší jsme ale o srny, které v zahradě žily. To do mínusu. Lepenková střecha ale nechytla a asi nemůže, je to jistě ošéfované výrobci. Půjdu poklidit s tím, že dobré převážilo.

Podívejte se na tu jabloň.


Kosové se o ni přetahují, slétlo se jich i letos hodně. Podívejte, jak strom plodí jen po sluneční straně. Není to úžasné? A plody drží vždy takhle dlouho. Jednou na ně dokonce přilétli brkoslavi. Vzali to dohola, jak oni umí.

Těch srn mi je přeci líto. Textem koledy řečeno: "...bylo toho trochu moc...".

...

Popřejme si v roce čtrnáct, ať zůstaneme sví. Ať nás to přeci nepřejede.
Když vidím, kam se dopropadala s tímhle ředitelem veřejnoprávní televize a kam bohužel míří zřejmě i rozhlas, je to běs! A nemyslím teď vůbec jen na dechovku na Dvojce. S pompou vybrané logo nestojí za nic ("zlaté" předcházející), ještě že se po změně jiné personální (uklizení výš) dá zas poslouchat odpolední program. Kdo ale bude ze starších lidí čerstvou úpravou přelaďovat rádio za "muzikou na přání", když stanici poslouchají po celý den? Jsem zvědav, co napíše stále snad ještě dobrý týdeník rozhlasu.

Jak to dopadlo s tématem přírody v společnosti už jsem tady psal. My s ní ale zůstaňme!
Naučili jsme se být šťastni, bohatnoucí zážitky dál. I poznáním. Bojácní za její osud. Nikoho jiného zřejmě už nemá. - Ta, u níž nám nedávno všechno začalo a jednou i zhasne.
Zůstaňme s ní. Ještě budeme šťastni. Uvidíte, že i v tomhle roce!

A kdo nemusíte, nesypte do sebe prášky, spíš vylouhujte nějakou tu kytičku.
I psychiatrům dejte vale, máte svoji hlavu. Podrží vás, jak uměla dřív. Vemte ji na procházku, kam vás nohy odvedou. A hned v prvním nevydýchaném místě se z hloubky nadechněte!
A buďte blaženi.

Jo ještě. - Teď jsem doposlouchal Zdeňka Svěráka v rádiu. Jako kdyby nám tady koukal přes rameno.

A ještě... ..Místní rozhlas prosí o pomoc, v ulici se v noci ztratil pes - boxer. Utekl pryč. Jako ty srny. Tak zase za rok!