Zamyšlení nad tahem

17. září 2018 v 22:02 | Pavel Kverek
Web: http://fkcso.cz/chs/aktuality2018.php, který přináší už roky zpravodajství z odchytů na světlo pro účely kroužkování v Červenohorském sedle Jeseníků, vás může obohatit o pohled do podzimní migrace ptáků.
Letošní rok je v tamních pokusech nachytat zatím skoupý, nejslabší. Věnuje se tomu i poslední poznámka jejich blogu.

Zkusme si tady na slavičí stránce učinit určité porovnání, vezměme si z hor motivaci k pohovoření o slavičím odletu letos do zimovišť, pojďme zmínit i ptáky k hlavnímu objektu přichytané, spolutáhnoucí.

Nemyslím si, že ptáci k moravské horské překážce teprve přiletí, ti vyhlížení. Že jsou trvajícím teplem opožděni. Většina z nich bude dávno pryč, jen táhli jinak či jinudy, nebo snad horami kdekoli rozptýleně. Jsou ale pryč a už nepřiletí. Objeví se možná ti, kteří jsou s tahem zrovna "na tahu" - ti, kteří mají průlet nastaven do přelomu měsíců a celého října s listopadem. Domnívám se tak už podle odletu a průtahu slavíků. Podle kolegy Jiřího, chytajícího v tzv. Sedélku na Zlínsku i podle situace za okny.
Podle infoservisu ze zlínských Biskupic mi přijde, že skladba migrantů a počty jsou obvyklé k letům předchozím. Slavičí tah se stihl odbýt rovněž v tradičním termínu (převážně o prázdninách). Že odletět dokázali i staří velmi svižně (pro úspěšnou hnízdní sezónu a od toho odvislé přepeření), dokazuje onen zahraniční nález v hnízdě ostřížů jižních v Africe. Datum je dokonce překvapivě časné. Jinak řečeno - ptáci, kteří to měli v letitých scénářích, podle mne odletěli.

Nyní je čas hnědých bramborníčků, (posledních) obecných ťuhýků, mizí vlaštovky, objevují se skupinky prvních pěnkavovitých též v tradičním čase.

Ťuhýk obecný a bramborníček hnědý. Oba chyceni sklopkou na tradičním tahovém koridoru Chlumín, na Kněžmostsku.


Bramborníček černohlavý, chycený sklopkou k odchytu chřástalů.



Problém chytání v horách se ukazuje s pěkným počasím. To platilo v Krkonoších, na Rýchorách, k zažití na Šerlichu a nejinak to bude v proluce mezi Jeseníkem a Šumperkem, kam webový odkaz v úvodu zve.
Osobně jsem přesvědčen, že ptáci ve vzduchu jsou, táhnou ovšem natolik vysoko, že i nad hřebeny se komfortně rozptýlí a efekt "chytacího trychtýře" se nedostaví. A nepodaří-li se přehrávkami a svícením pro jasnou oblohu ptáky stáhnout a přibrzdit, nejsou k nachytání ani ráno. Pěkně to ilustruje jedna ze situací nedávné chytací noci, kdy během tří hodin popůlnočních se ukázal tah v plném rozměru a probarvení.
Kolega v kovárně vzpomínal, kterak kdysi v horách sousedních za podobně lakomé noci posvítili výkonnou svítilnou nad hlavu a kdesi vysoko se křídla opravdu leskla. Je třeba si uvědomit, že mnoho ptáků a slavíky nevyjímaje táhne nocí v tichosti. Oproti tomu drozdi se ozývají kontaktními hlasy a takové červenky pouze v tísni, způsobené náhlou nepřízní počasí.

Ne všichni ptáci však cestují vysoko. Za denního tahu třeba sýkory nejčastěji proletovaly sedlo Tvarožníku po vršcích zakrslých stromků od jedné zastávky k druhé. I za noci to dokáží mnozí a tak nelze říct jednoznačně, že jasná noc v sedle hrozí neúspěchem. Nikdy však za takové nebudou ptáci "sněžit". To dokáže a ještě za určité konstelace - podhůří nevyjímaje (kde ptáci se formují) - pouze mlha či déšť, zřejmě i (pro chytání) příhodný protivítr a fáze podzimu, kdy před přicházející zimou některé denní druhy volí i přesuny v noci zřejmě na úkor denní obživy či odpočinku.

Podzimní přesuny opeřenců vzbuzovaly údiv lidí odedávna. V horách či podhůří byly nápadné zejména druhy pospolité či v letu se ozývající.
Ornitologické sítě v Krkonoších se tahaly při známé Akci Balt již dávno v minulém století. Ovšem teprve kvalitní technika k nalákání a i ta odchytová umožňují dnes přeci jen víc vidět a vědět. Cesta za poznatky definitivními však bude ještě dlouhá.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama